Zaujal nás amatérský projekt Jiřího Kratochvíla s názvem Böhmisch Leipa. Jednou za měsíc můžete nyní i na stránkách i-novin porovnávat historický vývoj vám známých míst v České Lípě.
Ulice zvaná Klášterní je jednou z ulic, která kopíruje středověké městské opevnění a jejíž název se také mnoho neměnil v průběhu staletí. V roce 1624 je ulice zmiňována jako "Příkopy" nad Zádušní branou a později jako Horní Zádušní příkop. Po roce 1836 se již mluví o Horním Klášterním příkopě a v roce 1879 se upouští od označení Příkop a název se ustaluje na Klostergasse, tedy Klášterní ulice. Nakonec v horní části této ulice je příkop před městskými hradbami stále velice dobře patrný a ani není krytý pozdější zástavbou. Tímto příkopem byla také svedena voda z Cihlářského rybníčku z prostoru dnešního okraje Městského parku, což vzalo za své s rozrůstající se zástavbou a ztrátou významu funkce městského opevnění.
Severní část této ulice byla výrazně zasažena demolicemi v přípravách stavby sídliště Střed, které roztroušeně lemuje severní okraj historického jádra, a stala se tak součástí druhého největšího prostorového celku zasaženého budováním socialistické občanskokrálíkářské bytové vybavenosti. Na tomto konci ulice se dochovaly do 20. století dřevěná stavení, která začala chátrat a mizet odsud jako první. Předposlední dům v pohledu vpravo, byl dům patřící klobočníkovi Bösemu, který zakoupila 15. listopadu 1908 Národní jednota severočeská z Mladé Boleslavi s úmyslem postavit zde první českou školu ve městě. Boj o českou školu začal ve městě již dříve a trval mnoho dalších let. Plány na stavbu školy v těchto místech nakonec za podpory veřejnosti znemožnily němci ovládané městské úřady. Výchovné zařízení zde bylo postaveno až se stavbou sídliště ve formě školy mateřské o mnoho let později, samozřejmě mimoděk bez jakékoli historické souvislosti. Tyto dřevěné domy byly strženy brigádnickými četami najaře 1948. Stejně tak i dřevěný dům čp. 243 o trochu níže na druhé straně ulice, tam co je dnes stále proluka. Na pravé straně ještě mimo záběr o něco výše stávaly další dva domy. Celá horní část západní strany ulice zmizela počátkem sedmdesátých let 20. století.
Klostergasse v desátých letech 20. století:
Klášterní ulice 15.8.2007:
V levé části snímku je dnes značně pozměněný dům, kde býval fotografický atelier. V roce 1880 sem přesídlil z Liberce saský dvorní královský fotograf Julius Schlegel, který přišel do českých zemí ze Žitavy, ale narodil se v Münsterberku roku 1821. Po jeho smrti v ateliéru naposledy působil v letech 1912 až 1947 Rakušan Eugen Wildgatsch. Za jeho působení byl také dům zadaptován a opatřen výrazným nápisem Photograph Wildgatsch.
Stránky autora naleznete zde.