Ačkoliv já osobně otcovskou dovolenou zatím nepotřebuji (i když do budoucna to nevylučuji), jako čtyřnásobný tatínek oceňuji, že tato úprava byla zahrnuta do navrhovaných změn spolu s dalšími zajímavými novinkami, které by měly usnadnit život rodičů malých dětí.
Moje důvody vycházejí čistě z vlastní praxe. Ještě v 80. letech minulého století se s tatínkem v maminčině těžké chvilce vůbec, nebo takřka vůbec nepočítalo. Kvůli nesmyslným hygienickým předpisům jsme pomalu nesměli za svými ženami a dětmi ani do porodnice. V 90. letech jsem už jako spousta jiných budoucích otců využil příjemnou změnu, jakou je přítomnost tatínka u porodu. Mohl jsem tak se svou ženou prožít zázrak zrození a s dětmi strávit první minuty jejich života. Byl to neopakovatelný zážitek, o který jsem byl při narození svých prvních dvou dcer ochuzen. Otcovský týden proto nepovažuji za zbytečné gesto, ale za novou, užitečnou a praktickou pomoc rodině. Navíc v daném případě nejde pouze o nárok na týdenní volno hrazené z nemocenského pojištění. Otcovskou dovolenou se obecně posiluje role otce. Stát by nám tak dal jasně najevo, že při této mimořádné události, jakou je narození dítěte, počítá i s otcem. A to je určitě moc dobře pro oba rodiče.
Za přínosnou považuji i další navrhovanou úpravu z pera Nečasova ministerstva. Jde o zavedení oficiální sousedské výpomoci při hlídání dětí. Námitky, že by se tak děti mohly dostat do nepovolaných – neprofesionálních rukou, neuznávám. Návrh naopak vnímám jako legislativní úpravu, která zlegalizuje a zjednoduší jednu z alternativ hlídání dětí. Proč by maminka nemohla hlídat dítě své kamarádce?
Oceňuji i navrhované uzákonění podpory rodičovské výpomoci přímo ve firmách, které by si tak mohly ze svých daní odečíst náklady na hlídání dětí svých zaměstnanců. Pokud všechny tyhle praktické změny zákonodárci podpoří, pomůže to jak mladé rodině, tak celé společnosti, která občas zapomíná, že její budoucnost je v dětech. Trvá však minimálně šest let, než nový občan této země zahájí povinnou školní docházku, a dalších patnáct, než se postaví na vlastní nohy.
Petr Skokan, hejtman LK