Dnes je 29. 11. 2024
svátek má Zina

Koruna v Havířské ulici

Archiv

Když jsem kolem Koruny chodil ráno do práce, hučelo to tam jako v normálních hospodách těsně po setmění, přes zažloutlé záclony byla vidět podivná individua srkající zvětralé pivo v začouzené atmosféře.  Zhruba před rokem došlo k radikální změně – podnik přestal fungovat jako nonstop a přesunul se do jiné místnosti, která prošla rekonstrukcí. Nové stoly, nový pult, krb, spousta dřeva, nová výmalba, vskutku kulturní prostředí. Jenže tato hospoda stále otevírá dříve, než je u podobných restaurací v českých krajích zvykem, a tak je i nadále vyhledávána především hosty, kteří nemají přes den co dělat. Většina z pijců má před sebou malé pivo, a to v jakoukoliv část dne.



Točí zde jen březenskou dvanáctku. Otázkou je, zdali obliba malých piv je dána finančními možnostmi konzumentů či jejich strachem z brzké opilosti. Velké pivo stojí patnáct korun, malé deset. Posuzovat březenskou dvanáctku je nad moje síly, piji ji jen s největším sebezapřením, a tak je můj úsudek již dopředu zkreslen. Během své návštěvy jsem původně myslel na tři kousky, ale dal jsem si jen dva. I tak mě večer bolela hlava a druhý den jsem měl rychlejší krok, než bych si přál. No, možná, že existuje ještě třetí důvod, proč všichni pijí raději piva malá.


Přes smělé plány majitele začít zde i vařit je na jídelním lístku jen domácí uzená klobása s hořčicí a chlebem za dvacet korun.


Záchody jsou také  reprezentativní. I na nich je vidět, že majitel nehodlal na zařízení restaurace šetřit. Možná jsou jen trochu malé. Zřejmě se po třetinkových pivech nemusí močit tak často.




Za vůbec největší slabinu považuji větrání. Přes řadu průduchů ve stropě dokáží podnik i dva lidi zakouřit natolik, že je v místnosti nedýchatelno. Samostatnou kapitolou jsou hrací automaty. Někdy si říkám, že čím má člověk hlouběji do kapsy, tím spíše podléhá jejich kouzlu. Číšník je zde takovým přítelem lidstva. S každým neformálně prohodí slovo, se spoustou zákazníků si tyká, vždyť tady ve společné symbióze prožívají část svého života. Jinak ale na profesionála moc nevypadá, nicméně míru dělá dobrou a žádného evidentního prohřešku se nedopustil.


Závěrečné shrnutí: prostě je to putyka určená spíše sociálně slabším spoluobčanům a těm, kteří si chtějí po práci krátce pokecat. Možná by i z tohoto důvodu stálo zato popřemýšlet, zdali by se nevyplatilo točit i desetistupňové pivo. Snad se podaří udržet kvalitu prostředí. Největším nedostatkem je rozhodně větrání.


Hodnocení (jako ve škole)


Nabídka: 3


Pivo: 4


Jídlo: neklasifikováno


Obsluha: 2


Záchod: 2


Celková atmosféra: 3


Průměr: 2,8


Restaurace navštívena 6. června 04