Nejenom že se mi zdál zbytečně komplikovaný, ale navíc potlačoval státní suverenitu členských zemí a do budoucna by se mohl stát velkou přítěží pro celé společenství. Kdybych se měl jako občan tehdy vyjádřit, asi bych také sáhl po zamítavém stanovisku. O to víc jsem spokojený s výsledky summitu, který se před několika dny odehrál v Bruselu. Představa umělého superstrátu, která se na evropské scéně objevila před třemi lety, je zažehnána, neboť euroústavě bylo s konečnou platností odzvoněno a její resuscitace nepřichází v úvahu.
Dalším pozitivem tohoto summitu bylo i počínání české reprezentace. Představitelé Vlády ČR k tomuto klíčovému jednání od samého počátku přistupovali konstruktivně, aktivně a sebevědomě. Vysoce si cením toho, že se nezdráhali pojmenovat, čeho chtějí na summitu v zájmu své země dosáhnout, aby byla zachována jak funkčnost našeho členství tak budoucnost samotné unie. Myslím, že v tomto směru vláda v čele s premiérem Mirkem Topolánkem odvedla v Bruselu kus dobré práce. Může být proto právem spokojená s výsledkem celého jednání, kde Česká republika dosáhla svého zásadního požadavku a stala se také aktivním vyjednávačem, který přispěl k tomu, že jedno z klíčových jednání neskončilo polským vetem. Souhlasím proto s vicepremiérem pro evropské záležitosti Alexandrem Vondrou, že díky této aktivní vládní politice ve vztahu k EÚ, má Česká republika konečně vliv na její budoucí podobu.