Dnes je 29. 11. 2024
svátek má Zina

Klášterní restaurace

Archiv

Možná bylo chybou zajít sem přes den, nezáměrně jsem se připravil o kouzlo, které dokáže vyčarovat zdejší prostředí za svitu svící či loučí. Na druhou stranu jsem zjistil, že to není úplně špatné místo k poobědvání. Jak z pohledu kvality, tak ceny.


Nejdražší hotovkou byla v menu na tento den mexická pikantní řezanka s fazolemi a sýrem za 59 Kč (cena i s rýží). Mé chuťové pohárky lačnící po sladkostech byly ukojeny jahodovými knedlíky s tvarohem a parádou. Šest kusů za 45 korun beru jako příznivé skóre. Vůbec nejvíce jsem byl nadšen ze skutečnosti, jak pestrá nabídka jídel tu je. Žádné desetkrát knedlíky s různými omáčkami a jednou smažák coby vegetariánské jídlo. V cenových relacích mezi mexickou řezankou a jahodovými knedlíky byly takové lahůdky jako zahradnická hovězí pečeně, svíčková na smetaně, kančí selátko s bramborovými knedlíky, kančí kapucínský guláš, italský těstovinový nákyp, zapečené rybí filé a římský zeleninový salát. A to jsem stále mezi hotovými jídly.



Rád bych také vyzdvihl vegetariánská jídla. Většinou za ně hospody považují jen smažený sýr, květák či žampion. Dokonce jsem asi před měsícem byl ve vegetariánské hospodě, kde lístek začínal klasicky utopenci, tlačenkou a teprve na konci desetiřádkového menu byla zelenina zamíchaná do těstovin. V Klášterní restauraci touto cestou nešli. V cenách od 55 do 79 korun je na výběr dvanáct jídel, jimž vévodí různé těstoviny se zeleninou či sojové maso.



Samozřejmě by byl provozovatel proti sobě, kdyby neměl na seznamu jídel i minutky z různých druhů mas. To je ale standard, přestože mám dojem, že i v tomto směru se zde překonávají. Někdy se až nechce věřit, jak to může kuchař vše stihnout. A také asi nestíhá. Když jsem se ptal známých, proč do Klášterní nechodí na oběd, když je tam útulno a levno, prohlásili, že to nestíhají, že tam jídlo moc dlouho trvá.


Ale vraťme se k tomu večeru, kdy čas nehraje takovou roli - teda když zaměstnanci nesplní to, co slibuje jídelní lístek, tj. "vyhození" v jedenáct hodin. Příjemné prostředí, místnost s klenutým kamenným stropem, klášterní zahrada za okny. Ale najde se pár maličkostí, které bijí do očí - na stolech reklamní ubrus Budvaru, byť v barvě výmalby, a kýčovité označení záchodu anglickými nápisy ladies a gentś. Škoda, chtělo to dotáhnout.



Pivko hodnotit nemůžu, neboť jsem neochutnal. Ale k dispozici je také poměrně slušná nabídka. Starobrno 10 (14 korun), Starobrno 12 (18 korun), Budvar 12 (20 korun), řezané - nevímco (22 korun) a konečně nealkoholické Starobrno (18 korun).


A co jsem vlastně pil? No, jak jste posledně psali, že teda když nejsem pivař, ať nehodnotím piva, že Březňák je opravdu nejlepší a já jsem břídil, když to nepoznám. No, tak jsem si řekl, že už nebudu pivo pít. Už nikdá to neudělám, aby mi zase nebylo tak špatně jako po tom Březňáku, protože když je Březňák nejlepší ... Zkrátka jsem se dal na caffé latte. Ode dneška budu pít jen kafíčka, a tak čekejte hitparádu o turka, vídeň a kapučíno roku.


 


Caffé latté mi tady nejelo. Servírka si s ním moc práce nedala. To hnědé s tím bílým se mi promíchalo brzy, nedostal jsem brčko, ani sušenku, bylo málo sladké a s minimem pěny. Za spálení jazyka si můžu sám, protože jsem do toho kina příliš pospíchal. Na servírce je vidět, že není protřelá. Působí nejistě. Tamtamy hlásily, že lepší je chodit do Klášterní, když má službu chlápek.


O záchodech už jsem se také zmínil. V první chvíli působily moc pěkně - kámen a dřevo. Jenže dřevo byly staré židle na toaletách uskladněné. Zamrzí hnědé šmouhy v míse. Jinak vše v nejlepším pořádku, na úrovni.


Hodnocení (jako ve škole)


Nabídka: 1


Pivo: neklasifikováno


Jídlo: 1


Obsluha: 3


Záchod: 2 -


Celková atmosféra: 2 -


Průměr: 2,0


Restaurace navštívena 12. července 2004