Minulý týden nebyl problém vysvětlit, kde je Kupka. Tak velmi vyčnívá nad okolní krajinu. Tip na výlet měl velký ohlas. Dozvěděl jsem se ještě o dalších názvech této skály, zjistil jsem, že Jezvé úplně špatně skloňuji (a určitě nejsem sám). Více ještě v nedělním deníku.
Místo, kam vás chci zavést dnes, nebude k nalezení tak jednoduše, navíc nevím o žádném názvu. Majitelům GPS přijímačů by tak mohly pomoci mnou naměřené souřadnice (trochu hůře se pod listím zjišťovaly, ale určitě vás navedou přibližně správně), ostatním pomůže mapka.
Výlet jsem pojal jako poslední cyklovýlet letní sezony. Prostě pojedeme svou obvyklou čtyřicítku na limču k Osamělé hvězdě a před posezením si odskočíme asi kilometr do lesů.
Cestu do Hradčan nemá smysl popisovat, tu jsme již spolu absolvovali nesčetněkrát. Jen nabízím nové fotografie z možných zastávek.
Brána.
Skalní okno nedaleko zelené turistické stezky (nesmíte jet celou dobu po asfaltce).
Pohled z jedné z bezejmenných vyhlídek.
Pokud někdo znáte jméno dnešního cíle, opět se rád přiučím. Klidně si něco vymyslete, já na to určitě skočím.
Z Hradčan vyjedeme ve směru do Doks. Po asi šesti stech metrech (ještě dříve, než je hájenka) objevíme cestu směřující vpravo. Po ní ujedeme dalších asi dvě stě metrů a po pravé straně uvidíme pískovcový hřbítek (opravdu malý), vlevo je kopec s názvem Bahno. My odložíme kola a podél lesa půjdeme doleva. Koho nadchla minulý týden Kupka, bude potěšen rovněž. Zbarvení usazenin má fantastické odstíny, pod malými převisy loví pavouci. Na jedné skále je patrná lidská aktivita. Určitě zde stála poměrně velká budova, vidět můžeme i stopy po trámech. Jen výhled chybí.
Chceme-li pokračovat, můžeme samozřejmě jet dál západním směrem. Skvělé je, že takřka vždy dojedeme jinam. Já jednou skončil v krásném bukovém lese, jindy u plotu obory. Ideální je sjet až do Dlouhé rokle, vrátit se k hájence a pak si konečně dojet na tu limču. Neříkám na pivo, protože minule nealko nebylo a cyklisté alko nepijí.