Pro ty, kteří nevědí, kde je Beseda, raději upřesňuji, že ji naleznete přímo pod kostelem, vpravo od silnice na Mnichovo Hradiště, respektive na Hradčany.
Reny je drobná kavárnička se čtyřmi stolky a barovým pultem v protáhlé místnosti. Trochu navozuje atmosféru úplně jiného města. Výzdoba stejně jako nabídka je však taková všehochuť.
Na nápojovém lístku je presso za 19 korun (s mlékem za 22) a "turek" za 12 korun. Ovšem venku na vývěsce se uvádí, že v nabídce je deset druhů káv.
Jak jsem z hodinového sezení vypozoroval, hosté chodili spíše na či pro pivo. Točí se dvanáctka gambrinus za 18 korun, v nabídce je i láhvová desítka za deset korun. Nealkoholické nápoje (tonic a coca cola) se rozlévají po 12 korunách za dvě decky. Jako specialita jsou nabízeny míchané nápoje - například krvavý mozek (40,-), ginfizz (41,-) či beton (33,-).
K jídlu je možné dopřát si například obloženou bagetu či smažený řízek - po pravdě řečeno v chladícím boxu nevypadaly moc vábně a už podle toho, s jakou vehemencí mi byly nabízeny, si myslím, že už se tam nějakou chvíli chladily.
Z celé "hospůdky" mě nejvíce zaujala paní servírka. Netroufám si odhadnout věk, ale určitě bude ročníkem narození blíže k mé matce než ke mně. Blondýnka s krásným úsměvem a řezanými rysy. Hrozně upovídaná. S každým, kdo přišel, hodila řeč. Když odešel, tak o něm řekla ostatním i to, co nevěděla. Také se rozpovídala o tom, jak by nejraději odjela do Paříže, hrála tenis a ping pong.
No dobře, vrátíme se k objednávce. Dal jsem si presso a colu. Presso průměrné a rozlévaná cola fakt příšerná, něco tak zvětralého jsem dlouho nepil.
Záchod je vzadu za kavárnou. Jeden společný pro obě pohlaví. Vzhledem k pěstěnosti majitelky mě nepřekvapilo, že je udržován v čistotě. Tekuté mýdlo, ručník, viklající se prkénko - to jsem si poznamenal na papír.
Shrnutí: žádný zázrak, ale také žádný propadák. Umím si představit, že je mi šedesát pět, jsem v důchodu a každý večer si skočím na dvě malá pivka, abych si popovídal s krásnou paní hospodskou. Taková poslední platonická láska. Jelikož mám do důchodu ještě daleko, tak příště půjdu v Mimoni zase někam jinam.