Přes čilou korespondenci se nám podařilo získat písemná vyjádření pouze od Hnutí Duha a Společnosti pro trvale udržitelný rozvoj (Stuž).
Paní Růžena Konvalinová, vedoucí odboru životního prostředí, nás ubezpečila, že si přeje, aby naše reportáž byla skutečně vyvážená. Zároveň nám napsala, že podklady již předala mluvčí města Česká Lípa.
Vedení pobočky Povodí Ohře na náš dotaz vůbec nereagovalo, přestože bylo údajně na naši snahu upozorněno i paní Konvalinovou.
Nabízíme proto čtenářům pouze tiskovou zprávu hnutí Duha a stanovisko Stuž. Zároveň si můžete prohlédnout fotografie z míst, o nichž je řeč. Všimněte si, že barvou jsou označeny takřka všechny stromy, nikoliv tedy jen tzv. nálety. Pokud se k situaci vyjádří ještě další z původně oslovených stran, rádi jejich text zveřejníme. Neradi bychom však s článkem otáleli do doby, kdy budou Ploučnici zdobit již jen pařezy.
Hnutí Duha
Hnutí DUHA Česká Lípa se obává o další osud Ploučnice
Protipovodňová opatření, která chystá na řece Ploučnici a v její nivě státní podnik Povodí Ohře, mohou mít na její další podobu a ekosystém nedozírné následky. Vyplývá to jednoznačně z odborného posudku, který nechal zpracovat Odbor životního prostředí Městského úřadu v České Lípě.
Významné zásahy do koryta Ploučnice i do jejích břehů mohou podle odborníků způsobit naprosté zničení mokřadů, podmáčených luk a lužních lesů, vysychání tůní a ohrožení vzácných biotopů. Zmizela by mnohá hnízdiště ptáků, protože by došlo k likvidaci vzrostlých vrb a doupných stromů. Došlo by rovněž k likvidaci několika hnízdišť významných a zvláště chráněných druhů i většiny živočichů, kteří jsou svým způsobem života na řece a jejím okolí závislí. Ohroženo je tak i zařazení části území do soustavy Natura 2000.
Ploučnice je jedním z nejzachovalejších vodních toků v České republice. Regulované jsou na rozdíl od většiny ostatních řek jen její velmi krátké úseky. Historické a kulturní památky, nacházející se v povodí, dvě chráněné krajinné oblasti, chráněné území a celková turistická atraktivita celého území navíc vytváří jedinečné předpoklady k tomu, aby se řeka Ploučnice i její povodí staly vzorovou ukázkou přírodního charakteru řeky a citlivého užívání krajiny, při kterém se spojují hlediska ochrany přírody, kulturní krajiny, jejího hospodářského využití a k přírodě šetrné turistice.
Navrhované úpravy koryta řeky a jejích břehů jsou podle nezávislých studií neopodstatněné, zbytečně radikální a nemají vůbec nic společného s přírodě blízkými protipovodňovými opatřeními, která doporučila zpráva mezinárodního týmu odborníků, zabývající se protipovodňovou ochranou v povodí Ploučnice začátkem roku 2004.
Pavlína Lomičová z Hnutí DUHA Česká Lípa k tomu dodává: „Řeka Ploučnice a její povodí naši krajinu obohacuje svým přírodním bohatstvím a krásou. Je třeba chránit její přírodní charakter v maximální možné míře. Protipovodňová opatření, pokud se vůbec jejich nezbytnost prokáže, což se zatím nestalo, je tedy nutné provádět šetrně a s ohledem na celistvost řeky.“
Již dnes je možné na břehu řeky spatřit velké množství velmi cenných stromů označených k pokácení. V těchto dnech bude orgán ochrany přírody a krajiny v České Lípě vydávat k chystaným úpravám na Ploučnici rozhodnutí. Vyzýváme proto širokou veřejnost, aby se o další osudy Ploučnice včas zajímala, a využila tak svého práva na informace, které jí dosud žádným z odpovědných orgánů nebyly poskytnuty.
STUŽ
Věc: doplněk vyjádření k žádosti Povodí Ohře s.p., Chomutov ze dne 16.6.2004 o povolení zásahu do řeky Ploučnice a nivy řeky Ploučnice, k.ú. Č.Lípa, Dubice, ř.km.32,500-35,532 při akci „Úprava Ploučnice v České Lípě“ (Č.j. OŽP 17336/04/20531/04)
Na základě místního šetření ve výše uvedeném úseku Ploučnice dne 9.9.t.r.a doprovodného výkladu pana Ing.Holého z podniku Povodí Ohře s.p., dále na základě studia dalších podkladů a konzultací s odborníky doplňujeme své původní stanovisko takto:
1) Rozsah kácení stromů při zmíněné akci stále pokládáme za neúnosně velký. Pan Ing. Svejkovský, vedoucí odboru VR, ve své odpovědi na předchozí připomínky STUŽ sice uvádí, že o rozsáhlé kácení nepůjde, nýbrž pouze „o vyčištění koryta od náletů a max.probírku přestárlých, nemocných a vyvrácených stromů“, skutečnost je ale jiná. Pan Ing.Holý sděluje, že budou vykáceny všechny stromy až k tzv.břehové čáře, kam skutečně spadají až stovky stromů, mnohdy zdravých, mohutných, ekobiologicky i esteticky cenných. Bolestné je to zejména u bříz (místy lze hovořit až o březových hájcích) , které jsou pro tuto oblast charakteristické a zároveň na březích řeky tak zřídka vídané, že by si samy zasloužily zařazení mezi významný krajinný prvek. Abychom předešli dalším nedorozuměním, výslovně jsme si dotazem u Ing.Holého ověřovali, zda ten či onen jedinec bude pokácen.
Výsledek je ten, že většina označených stromů je skutečně ke kácení určena, pouze menšina nikoliv. Kácením tedy dojde ke změně podstatné charakteristiky uvedeného úseku řeky, z toku zastíněného se stane osluněný, což nemůže zůstat bez vlivu na rostlinná a živočišná společenstva vázaná na určité mikroklima, na určitou teplotu vzduchu, půdy a vody. Existence těchto společenstev tak může být ohrožena. Žádáme proto rozsah kácení přehodnotit (včetně úvahy o možném posunu břehové čáry) a také si vyžádat od odborníků studii k vlivu změny mikroklimatu tohoto úseku řeky na zdejší rostlinná a živočišná společenstva. Zároveň žádáme upřesnit označení ke kácení určených stromů tak, aby nebylo žádných pochyb, kterých se to týká, a aby při případném kácení byl vyloučen jakýkoliv omyl.
2) Máme však pochybnosti o samém plánu provést úpravy podle stavu (na stav) z roku 1912. Tehdejší znalosti přírodních procesů se nedají srovnávat s dnešními, nehledě na to, že nesrovnatelný byl i tehdejší stav životního prostředí, které bylo před sto lety daleko méně narušeno než dnes. Je proto přirozené, že hlavní motivací úprav byly tehdy vedle ochrany před povodněmi (o něž dle výslovného vyjádření jednoho z pracovníků Povodí Ohře při plánované úpravě nejde – blíže viz bod 6) důvody hospodářské.
Dnes je třeba klást daleko větší důraz na důvody ekologické, jak je to ostatně vyjádřeno i ve vládním programu, který prosazuje sociálně a ekologicky citlivý hospodářský rozvoj. Podle našeho názoru plánovaná úprava zatím dostatečně ekologicky citlivá není, což samozřejmě neznamená, že jsme proti jakýmkoliv úpravám (oceňujeme zejména snahu zlepšit podmínky pro odkanalizování dolní části města a nové zástavby).
3) Další problém, třebaže přechodný, vyvstává tím, že po dobu stavby (dle vyjádření pracovníků Povodí Ohře cca 1-2 roky) dojde k záboru stezky na levém břehu Ploučnice, velmi hojně využívané cyklisty i pěšími k denní rekreaci. Jak hojně i ve všední den, se mohli přesvědčit všichni, kdo se zúčastnili zmíněného místního šetření. Případná odpověď, že jde o záležitost zcela podružnou, dokonce snad malichernou, by byla podceněním situace. Vzhledem k tomu, že stezku využívá velké množství lidí a že ti lidé mají zkušenost s tím, jak se v okolí Č.Lípy postupně omezují možnosti příměstské rekreace, mohlo by toto další omezení vyvolat velmi negativní ohlas. Žádáme proto tuto záležitost neodkladně řešit. Rovněž žádáme bezpečné záruky, že při tak rozsáhlém plánovaném objemu zemních prací a přesunu materiálu nedojde k dalšímu neplánovanému poškození porostů a údolní nivy.
4) Máme obavy, že plánované úpravy by mohly zhatit zařazení části uvedeného úseku Ploučnice do soustavy Natura 2000, které se dle informace pracovníků CHKO České středohoří v současnosti předjednává. Přitom je dosti pravděpodobné, že by tento úsek za normálních okolností do Natury zařazen být mohl, jak lze alespoň vysoudit z nedávného vyjádření mezinárodního mezioborového týmu odborníků, který Ploučnici charakterizuje jako „jeden z nejzachovalejších vodních toků v České republice“. Žádáme proto, aby se k plánovaným technickým úpravám vyjádřil tým, který se podílí na přípravě zařazení dolního toku Ploučnice do soustavy Natura 2000.
5) Plně podporujeme a žádáme zohlednit závěry expertů ze zmíněného mezioborového týmu odborníků, podle jejichž stanoviska by se „…řeka Ploučnice a její povodí…mohly stát vzorovou ukázkou přírodního charakteru řeky a citlivého užívání krajiny ve spojení s hledisky ochrany přírody. Veškeré technické zásahy v povodí a v údolní nivě je třeba pečlivě vážit a omezit na minimum. Celou údolní nivu Ploučnice a jejích přítoků v nezastavěných úsecích ponechat pro rozliv a zvýšit retenční potenciál zdrsněním průtočního profilu (výsadbou lužního lesa, resp.ponecháním samovolného náletu dřevin, který v současné době již v nivě probíhá) a koryto ponechat přirozeným říčním procesům.“
6) Upozorňujeme na rozpor mezi informací z nedatované a nepodepsané „Přílohy žádosti…“ Povodí Ohře s.p., která reaguje na ústní jednání na MěÚ 3.8.t.r. a kde se uvádí, že „připravovaná úprava má protipovodňový charakter s cílem zajištění ochrany přilehlých staveb a pozemků v intravilánu města“ a ústní informací Ing.Holého, že cílem úprav není protipovodňová ochrana, protože kapacita koryta má pojmout po úpravě pouze tzv.jednoletou vodu. Působí to dojmem, že Povodí Ohře s.p. nemá v této věci zatím zcela jasno, že celá akce vznikla narychlo, bez hlubšího promyšlení všech souvislostí.
7) Upozorňujeme, že ve výše citované zprávě expertního týmu je konstatováno, že nebyla umožněna žádná ze tří forem účasti veřejnosti před zpracováním plánu úprav řeky (aktivní účast, konzultace, přístup k podkladovým informacím – dodnes například do veřejných sdělovacích prostředků byly uvolněny pouze obecné informace o plánovaných úpravách, aniž bylo konkrétně řečeno, že budou mj.spočívat v kácení stromů, zásahu do koryta atp., na což by široká veřejnost měla mít právo svými připomínkami reagovat).
8) Upozorňujeme, že chybí podrobné biologické průzkumy, alespoň co se týče nejvýznamnějších společenstev flóry a fauny. Je nám známo, že odborníci z Vlastivědného muzea a galerie (VMG) zpracovali a doložili pouze zoologicky-botanický posudek, který byl zhotoven na základě asi šestitýdenního pozorování v jarních měsících. V podstatě se jedná o požadovaný seznam ohrožených, silně ohrožených a kriticky ohrožených druhů živočichů a rostlin, který má sloužit podání žádosti o udělení výjimky k možnému zásahu do biotopu zvláště chráněných druhů.
S takovým postupem zásadně nemůžeme souhlasit. Pro tak rozsáhlý zásah do koryta řeky a nivy je dle našeho názoru třeba zpracovat podrobný celoroční biologický průzkum. Citujeme ze stanoviska odborníků z VMG:
„Ukazuje se jako nutnost, že pro vyjádření k lokalitě takového významu jako je Ploučnice, je zapotřebí delšího období, než pouze jarní aspekt. Orgán ochrany přírody měl tento podrobný biologický průzkum požadovat.“
Všechny výše uvedené připomínky pokládáme za natolik závažné, že beze změny projektu a zohlednění výše uvedených připomínek nemůžeme změnit ani naše původní stanovisko. Náš nesouhlas se zásahem do významného krajinného prvku řeky Ploučnice a nivy řeky Ploučnice v k.ú. Č.Lípa, Dubice, ř.km 32,530-35,532 trvá.
