Bývalý vojenský prostor v sobě ukrývá netušené možnosti pátrání a hledání - po vojenských objektech, zaniklých vesnicích. Tolik géniů loci na tak malém prostoru ... obora vlastně nijak malá není. Její výměra je bezmála 4 000 hektarů a nahnáno do ní bylo přes tisíc kusů zvěře. Pokud se budeme toulat volně krajinou, prakticky není možné, abychom na muflony, daňky, jeleny, srnce, prasata, lišky, jezevce nenarazili.
Pro ty, co máme navigaci, začnu faktem, že náš cíl je na souřadnicích 50°35'19.451"N, 14°50'27.539"E. Ostatním se cestu pokusím co nejlépe popsat.
Dopravíme se do Kuřívod. Autem, autobusem, kolem. S kolem opatrně, protože oborou se smí jezdit jen po cyklotrasách, na spoustě dalších cest jsou nově značky zakazující cyklistům speciálně vjezd.
Po cyklotrase číslo 25 půjdeme či pojedeme z Kuřívod severovýchodním směrem až k bráně do obory a pak ještě asi osm set metrů dále po asfaltce (kdo má navigaci, může to fiknout hned přes step doprava, určitě si užije více), až dojdeme k odbočce označené značkou zákaz vjezdu cyklistům a závorou. Vydáme se po ní a dojdeme k plotu, který vymezuje ochrannou zónu klidu, kam mají turisté vstup zakázán úplně - proto mi výlet připomínal film Jurský park. Půjdeme podél plotu, kolem posedu, u něhož jsou různá krmná a odchytová zařízení, po břehu potoka či spíše kaliště. Až skončí nejbahnitější část, vylezeme na svah, obejdeme zleva úplně novou oplocenku a pokud jsme měli štěstí, jsme na místě. Pokud ne, budeme jistě také spokojeni. Jde o fajn dobrodrůžo.
Šťastnější nalezli ruiny dvou budov, podle zdroje z netu prý statku. Má sklepy, nádrž na vodu, kouzlo. Mezi budovami roste nádherná lípa malolistá, do níž si můžeme v pohodě vlézt s půlkou skautského oddílu. Od východu vede ke stavením dlouhá alej.
Cílů je v oboře více, takže v dohledné době přidám další. Pro větší názornost přikládám několik variant map.
