Jako laik v reggae a zcela neplánovaně se dostávám na festival, o kterém se v posledních dnech v České Lípě tolik mluvilo a psalo. Proč si nedopřát „pozitivní vibrace“ na začátku prázdnin. Jsem místní, nepřespávám, přijíždím autem a jsem pořadatelskou službou v oranžových tričkách zařazena na rozrůstající se parkoviště. Konečně. Cesta byla delší, než jsem očekávala, prostor festivalu jsem našla až za Žízníkovem v Heřmaničkách. Kdo musí přespat, staví stan v přilehlém stanovém městečku.
Za vstupenku dostávám modrobílý pásek na ruku, razítko tamtéž a program. Samozřejmě již několik okamžiků vnímám hudbu. Uši už mám „zaměstnané“, tak jdu obhlédnout další možnosti. Pivo Gambrius lze dostat na pěti místech, tamtéž i víno a nealko. Na čtyřech místech opečenou domácí klobásu, na dalších párek v rohlíku, pizzu, v jídelně polévku a guláš, lákavě vypadá i stánek s čerstvým pečivem. Nechybí ani nescafé. Určitě za chvíli zkusím nějakou dobrotu z vegetárky. Velmi zvědavě ale obhlížím stánky s barevným oblečením v etnostylu, s korálky a keramikou. Peněženku otvírám jen na jednom místě, ve směnárně, abych za každých 10 Kč dostala 1 BUBUžeton. Na kafe pak budu potřebovat dva a na klobásu 3, pivo natočej za 2 BUBU.
Hudba neutichá ani na chvíli. Když skupiny střídající se na hlavní scéně přestavují aparaturu, linou se jamajské rytmy z druhé scény. Už máme za sebou Sto zvířat a Čankišou, jejich specifickým jazykem se nám opravdu nedařilo zpívat. Někteří návštěvníci, hlavně mužská část, se při zvukové kulise věnují házení létajících talířů, haky saku, fotbálku. Jiní možná pomýšlejí nad využitím rad a porad stánku drop-in nebo zástupce českolipského tattoo studia či se chystají vykouřit vodní dýmku v čajovně. Vše k mání. Na hlavní scéně to pěkně rozjíždějí španělští Caňaman a pak známí Buty, málokdo zůstává v klidu, před pódiem se v rytmu pohupuje a poskakuje snad každý. Je už dost po půlnoci.
V sobotu je příznivců reggae ještě víc. Skvělá vystoupení zahraničních muzikantů několikrát přerušuje slejvák. Všichni společně hledají útočiště ve velkých stanech u výčepu, kam pomocníci ve žlutých tričkách navalili sudy s pivem, to pak točí ti v červených pořadatelských tričkách, aby potom jiní v černých posbírali poházené kelímky. Naštěstí právě bez deště nastupuje na pódium Yo Yo Band s Richardem Tesaříkem. Toho nevidíme poprvé, protože již od začátku uvádí kapely vystupující na hlavní scéně. Hrají osvědčené kousky jako Karviná, Jedem do Afriky… Ohromný aplaus, sborový zpěv a svítící měsíc doprovází slovenské Polemic, kteří se svým ska našli příznivce i v Česku. V popůlnočním čase Banco de Gaia opět doprovází déšť.
V neděli se etnické rytmy valí žízníkovskými loukami dál, ale festival se blíží ke konci. Kdo hodlá prázdniny strávit i nadále naladěn na hudební vlně, jistě si vybral z široké nabídky všudypřítomných letáčků na 18. čtverec v Dolní Poustevně nebo IV. Sázavafest či 1. Musicfestival Kytlice …