Veřejné shromáždění většinou slouží k výměně informací a názorů, případně vyjadřuje postoje a stanoviska. Veřejným shromažďováním se rozumí schůze, pouliční průvod, manifestace přístupné každému a konané v místnosti nebo na veřejném prostranství. K veřejnému shromáždění není potřeba povolení státního orgánu, podléhá však oznamovací povinnosti.
Ohlašuje se na městském nebo obecním úřadu, případně na okresním, pokud místo konání přesahuje území obce.
Oznámení o shromáždění může podat právnická či fyzická osoba, která je starší 18 let a má české státní občanství. Shromáždění se nesmí konat v okruhu do sta metrů od budov zákonodárného sboru a Ústavního soudu, nebo od míst, kde jednají.
Oznámení může být podáno osobně, nebo zasláno na předepsaném tiskopisu příslušného úřadu alespoň 5 dnů předem (v odůvodněných případech může úřad přijmout oznámení i v kratší lhůtě)
Co musí obsahovat písemná žádost:
1) účel shromáždění, den a místo jeho konání a dobu zahájení
2) předpokládanou dobu ukončení (koná-li se na veřejném prostranství)
3) přepokládaný počet účastníků
4) opatření, která svolavatel provede, aby se shromáždění konalo v souladu se zákonem (zejména počet pořadatelů a způsob jejich označení)
5) jde-li o pouliční průvod, uvádí se výchozí místo, trasa a místo ukončení
6) jméno a příjmení, rodné číslo a bydliště svolavatele (u právnické osoby její název, sídlo a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je zmocněn v této věci jednat jejím jménem)
7) jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je zmocněn jednat v zastoupení svolavatele
8) má-li se shromáždění konat pod širým nebem mimo veřejná prostranství, je svolavatel povinen k oznámení přiložit souhlas toho, kdo je vlastníkem, případně uživatelem pozemku
9) má-li se shromáždění konat na dálnici, silnici nebo místní komunikaci, je svolavatel povinen předložit také povolení příslušného silničního správního orgánu (Ministerstvo dopravy a spojů pro dálnice, okresní úřad pro silnice, obecní úřad pro místní komunikace), vydaného v dohodě s dopravním inspektorátem
Podání oznámení se neplatí.
Příslušný orgán může shromáždění zakázat nebo rozpustit. Zakázat v případě, že například má shromáždění rasový podtext, mohlo by dojít k ohrožení zdraví, nepřiměřenému omezení dopravy, případně porušování zákonů nebo omezování práv občanů. O zákazu rozhodne příslušný orgán nejpozději do tří dnů ode dne, kdy obdržel platné oznámení o konání shromáždění. K rozpuštění může dojít například pokud se shromáždění koná bez předchozího oznámení, v případě, že se odchýlilo od oznámeného účelu nebo jeho účastníci páchají trestné činy. Sdělení o rozpuštění shromáždění musí obsahovat důvody rozpuštění, upozornění na neuposlechnutí výzvy a musí být učiněno tak, aby se s ním všichni účastníci mohli seznámit. Přesné podmínky pro obě opatření stanoví zákon.
Proti rozhodnutí o zákazu shromáždění lze do 15 dnů od doručení podat opravný prostředek u soudu (rozhodnutí musí být přiloženo). Proti rozpuštění shromáždění může svolavatel nebo účastník do 15 dnů od sdělení podat námitky u soudu.
Svolavateli anebo pořadateli může být při porušení shromažďovacího práva udělena peněžitá pokuta stejně tak jako tomu z účastníků shromáždění, který naruší jeho řádný průběh.
Podrobnější informace lze získat na obecních nebo okresních úřadech nebo přímo na Ministerstvu vnitra na odboru všeobecné správy.
Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky
V České Lípě proběhlo v loňském roce 21 veřejných shromáždění. Z toho 17 bylo k volbám do krajských zastupitelstev a 4 pořádané k svátkům a výročím.