Odstraněním regulace nájmů by současné tržní nájemné mohlo v průměru klesnout asi o třetinu. Naopak regulované nájemné by se zvýšilo v průměru zhruba o 160 procent, vyplývá z analýzy společnosti Patria Online.
Například v Praze by tržní nájem u bytu I. kategorie o velikosti 70 metrů čtverečních klesl ze současných zhruba 9600 Kč na 7400 korun. Na tuto úroveň, tedy přibližně trojnásobek, by měl zároveň stoupnout regulovaný nájem, který nyní v takovém bytě činí zhruba 2500 Kč.
"Růst nájmů na uvažovanou rovnovážnou úroveň by pokryl náklady na údržbu nemovitosti a zároveň přinesl majiteli nemovitosti zisk," řekl hlavní ekonom Patria Online David Marek.
Výše výnosu z vlastnictví bytu by podle propočtů Patria Online měl činit 5,5 procenta ročně. V takovém případě odpovídá výnos z vlastnictví nemovitosti výnosu z dlouhodobého dluhopisu. Rozsah zvýšení regulovaného nájemného na rovnovážnou úroveň se podle Patria Online pohybuje v jednotlivých městech v ČR od nuly do 350 procent.
V průměru by se toto nájemné mělo zvýšit asi o 160 procent. Nejvíce by se růst dotkl obyvatel Karlových Varů, Kladna a Kolína. Zásadní změny by nenastaly v Mostě, Ostravě nebo Ústí nad Labem, kde je současná výše regulovaných nájmů téměř shodná s uvažovaným rovnovážným nájemným. Například v Brně, Plzni nebo Mladé Boleslavi by tržní nájmy klesly podle Patria Online proti současné úrovni zhruba o třetinu. Regulované nájmy by zde zároveň stouply o 130 až 280 procent.
V Ostravě, Bruntále nebo České Lípě by se tržní nájmy snížily asi o polovinu. Regulovaný nájem by se v případě Ostravy téměř nezměnil, v Bruntále by stoupl zhruba o 60 procent a v České Lípě asi o 90 procent.
Podle ministerstva pro místní rozvoj, které nyní připravuje zákon o nájemném, by se nájemné v bytech s regulovanou činží mělo postupně zvednout na tři procenta z tržní ceny nemovitosti.
"V příštích pěti až šesti letech by se nájmy v bytech s regulovanými cenami měly zvyšovat maximálně o osm procent za rok," řekl dnes ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek s tím, že chce ještě zohlednit náklady na údržbu nemovitosti.
Poprvé by se činže podle tohoto návrhu měly zvednou k 1. lednu 2006. Vláda by návrh zákona měla dostat asi do dvou týdnů. Podle odborných odhadů činí ekonomické nájemné 49 korun za metr čtvereční. Kdy by se na tuto úroveň měly nájmy dostat, v tuto chvíli ministr nedokázal říci. V současné době je maximální výše nájemného zhruba 37 korun za metr čtvereční u bytu I. kategorie.
Snaha ministerstva o větší zohlednění růstu nájmů na úroveň ekonomických nákladů přišla v souvislosti s rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ten minulý týden rozhodl, že by Polsko mělo do půl roku změnit regulaci nájemného tak, aby na ní majitelé domů neprodělávali.
Podle dřívějšího vyjádření předsedy Občanského sdružení majitelů domů Tomislava Šimečka se na nájemném v České republice vybírá zhruba polovina toho, kolik je potřeba na udržování nemovitosti. Majitelé domů proto zvažují podat hromadnou žalobu k evropskému soudu.
"Růst nájemného o osm či deset procent ročně by vedl k příliš pomalému narovnání poměrů na trhu nájemního bydlení," uvedl hlavní ekonom Patria Online.
Podle něj by deregulace měla odpovídat regionálním rozdílům.
"Plošnou regulaci by neměla následovat plošná deregulace," uvedl Marek.
Ztráta majitelů domů s byty s regulovaným nájemným přesahuje podle Patria Online ročně 21 miliard korun. Úplná deregulace by tak znamenala zatížení státního rozpočtu, náklady na potřebné příspěvky na bydlení by ale prý byly nižší než tato suma.
"Řada domácností je dost bohatá, aby mohla bez problémů zvýšené nájemné platit," uvedl Marek.
Dodal, že lidé, kteří bydlí v bytech s tržním nájemným, vydávají ročně zhruba o osm miliard korun více, než kdyby nájemné bylo na rovnovážné úrovni. Odstranění regulace by podle Patria Online snížilo potřebu výstavby nových bytů. Na trh by se po uvolnění regulace dostaly byty, které se nyní nedostatečně nevyužívají.
"V souvislosti s tím by měla klesnout státní podpora vlastnického bydlení," domnívá se Marek.
Snížila by se údajně také nezaměstnanost, protože nájemní bydlení by bylo finančně dostupnější a lidé by se mohli za prací více stěhovat.