Fakt je, že město nemá nadbytek míst vhodných ke krátkým výletům a k denní rekreaci (o rozhlednu na Špičáku v podstatě přišlo) a sám Holý vrch by si citlivou úpravu zasloužil. Proto jsem nápad uvítal a ještě jako člen městské rady ho podpořil. Když jsem se ovšem později dozvěděl o „rozmachu“, s jakým má být vše realizováno, mé nadšení poněkud ochladlo. Projekt v současné podobě se mi jeví jako dosti předimenzovaný, a právě pro rozpor s onou citlivostí by mohl lokalitě spíše uškodit než pomoci.
Záležitost projednávala i městská komise životního prostředí, jejíž závěry se mi jeví jako rozumné. Komise doporučila omezit kácení na jediný úzký průsek, jímž by byly vedeny sítě (elektřina, voda, odpad,…) a dočasně také lehká stavební lanovka. To souvisí s požadavkem, aby při realizaci investice nebyla používána těžká stavební technika, která by stejně jako odlesnění mohla narušit stabilitu svahů a odstartovat nebezpečnou vodní erozi. Další podmínkou je nebudovat u úpatí kopce parkovací plochy, neboť v docházkové vzdálenosti již takové existují, zcela nová například u nedaleké železniční zastávky. Komise si také vymínila, aby jí byla pravidelně a včas k vyjádření předkládána veškerá další dokumentace k projektu.
Já osobně pokládám za nezbytné omezit na naprosté minimum zemní práce a kácení na vrcholu, zejména pak ochránit nejvzrostlejší stromy. Je sice pravda, že dnešní zeleň zde byla před více než sto lety vysazena uměle a že vytlačila původní zajímavou teplomilnou květenu, ale myslím, že návrat té už není možný. Když ne z jiných důvodů, tak proto, že tehdy ještě nestála pod Holým vrchem čistírna odpadních vod, jíž dnešní stromová zeleň vytváří jakousi hygienickou bariéru. Rovněž bych si přál, aby stavby na vrcholu kopce byly velikostně a hmotově přiměřené danému místu a vystavěny z přírodních nebo přírodě co nejbližších materiálů a aby byly zachovány a konzervovány zbytky barokní kaple z 18.století. Lokalita tím jen získá na atraktivitě – že historie dnes lidi láká ukázala ostatně obrovská návštěva při slavnostním otevírání českolipského Vodního hradu koncem června.
Budou-li projekt a výstavba přizpůsobeny uvedeným podmínkám a minimalizují-li se zásahy do Holého vrchu, mohli by Českolipáci i návštěvníci města získat další příjemnou a vyhledávanou vycházkovou lokalitu.