Dan Švarc a Libor Zajpt se společně sešli, aby pohovořili nejen o nových deskách českolipských kapel Vyjakomy a Unaffected Evolution.
Žánrově si dost vzdálené, první inklinuje k popu, druhá k metalu, obě však vydaly v listopadu novou desku, na které pracovaly několik let. Deska Oni je pro Vyjakomy již druhým zářezem, Unaffected Evolution deskou Stumps debutují.
Křty proběhnou během jednoho víkendu před zraky domácího publika na sídlišti Špičák v klubu Progres. První v pátek, druhý v sobotu. Obě kapely dělají současnou hudbu podle celosvětových měřítek, i proto padá na jejich počiny náš zrak. K rozhovoru jsme oslovili oba frontmany a zpěváky kapel, za Vyjakomy Dana Švarce (muž s vousy) a za Unaffected Evolution Libora Zajpta (muž s pokrývkou hlavy).
Pocity těsně po vydání
Máte několik dní, resp. týdnů od vydání desky. Jak se v současné chvíli cítíte?
Dan: Štěstí, úleva. To jsou asi hlavní pocity, který teď prožíváme. Momentálně jsme si dali pár dní, abychom se znovu nadechli, a jedeme dál. Příprava na koncerty, křest, plánování jarního hraní. Je toho dost.
Libor: Máme to obdobně, my jsme Stumps vypustili do světa teprve před pár dny a myslím, že můžu prohlásit za celou kapelu, že se cítíme skvěle!
Máte již nějaké odezvy na desku?
Libor: Ty jo, hned den po vydání jsme dostali Tip týdne od bandzone.cz. Desku jsme dali i na zahraniční servery a kupodivu máme mnohem větší odezvu ze zahraničí. Dokonce dostaneme promo od amerického corového internetového magazínu a před chvilkou nám přišel e-mail z Anglie s nabídkou recenze v jejich magazínu. Uvidíme, co se bude dít dál.
Dan: My jsme se nejvíc báli našich posluchačů, zvuk kapely prošel velkou změnou a myslím, že lidi se k tomu staví dobře. Cítí ten posun, tu touhu a tu práci za tím. A v neposlední řadě se jim to asi líbí. (smích) Teď nás potěšilo pozvání skrz jedno rádio na předskakování německé kapele v pražském Roxy. Taky bych to nechtěl zakřiknout, takže víc nepovím. (smích)
Jak s odstupem několika dní, resp. týdnů vnímáte desku?
Dan: Já to od vydání neslyšel. Nemůžu, ještě chvíli to nepůjde, protože jsem to v různých fázích přípravy slyšel fakt mockrát. Ale jinak jsem na tu placku, a na všechny lidi, kteří na tom makali, hrdej. Deska má svůj ksicht, to mě baví. Jsem hrdej na Františka (kytarista kapely, pozn. red.), že se pustil do napsání knížky s povídkama a že je to svébytnej útvar, kterej by obstál sám o sobě. Ano, je nutný zmínit, že desku jsme vydali v podobě povídkové knihy.
Libor: My to posloucháme pořád. (smích) Stálo nás to spoustu úsilí, nervů, radosti i peněz a nic bychom neměnili. Jasně, jsou tam místa, která bychom mohli udělat jinak, ale to neznamená, že by to bylo lepší, nebo horší. S každým riffem, úderem, tónem jsme zcela ztotožněni.
Práce na desce
Jak dlouho jste pracovali na desce?
Libor: My nepřetržitě, prakticky od roku vzniku kapely, tedy od roku 2007. Písniček by bylo tak na čtyři alba. Konkrétně ale na desce Stumps jsme pracovali jeden rok.
Dan: První písničku na album Oni jsem napsal někdy před dvěma a půl lety. Pak je to taková soustavná práce s tím, že to člověk musí vypotit a společně s kapelou sesadit dohromady. Samotný nahrávání trvalo obdobně jako u UE, takže rok.
Kde jste desku nahrávali a s kým?
Dan: Nahrávali jsme ji ve studio Animan v Kopřivnici. Makal na tom s námi náš producent Tomáš Neuwerth, který se postaral i o mix nahrávky a byl to důležitej člověk v celým procesu, inspirativní chlap. Master pak ve studio Portáš s Danem Václavkem. Taky se nám v písních objevili dva hosté – Kittchen a Olga z kapely Ille.
Libor: My jsme šli cestou domácího nahrávání s pomocí našeho kamaráda Honzy Gorčíka z kapely Area Core. Honza nám pomáhá už od našich začátků a má k tomu dostatečné vybavení. O finální podobu, mix a master se postaral Jaro Lukáč z Negative Tunes. Bicí jsme nahráli u Tomáše Raclavského v Babylon studio.
Jak vznikal přebal desky, resp. knihy?
Dan: Velmi lehce v okamžiku, kdy jsme si řekli, že budeme mít na obalu a v knize ilustrace, které uvozují jednotlivé příběhy. Tahle úvaha tě prakticky rovnou vede do náruče Atily Vöröse, protože jeho práci znáš a vážíš si jí. Ten vytvořil devět ilustrací. Zároveň na samotný grafice makal Čestmír Přindiš, což je skvělej grafik, kterej s náma dělal už na O Tmě.
Libor: U nás jsem tlačil obal já. Měl jsem jasnou představu, která vyplývala z mých textů. Svěřil jsem to pár umělcům, co se pohybují v mém okolí, a nechal jsem jim volnou ruku. Nápady jsem uskupil a vybral Kubu Machulu. Řekl mu svou "slepenou" představu. Kuba souhlasil a ve výsledku jsem byl absolutně nadšený, protože to pojal jako koláž a všechny důležitý aspekty v tom byly zanechány. Kluci byli také spokojeni, takže nebylo co řešit!
Co máte na vaší desce nejraději?
Dan: Mám rád, že jsme se vykašlali na poučky, že koncepční alba se v dnešní době nedělaj, protože doba je rychlá, nesoustředěná, a my jedno takový udělali. Že to celý je sešněrovaný a do sebe zapletený. Taky mě baví, že deska reflektuje aktuální stav jak společnosti, tak našeho vnitřního nastavení.
Libor: Myslim, že se shodneme, když řeknu, že na naší desce máme nejraději naší desku se vším všudy. (smích)
V jakém formátu jste desku vydali?
Libor: Zatím je jen v nehmotném formátu na internetu. Ale už připravujeme podklady pro lis CD. Rádi bychom ji vydali i na flashkách a, pokud se poštěstí, tak i na vinylech.
Dan: My jsme nechtěli desku vydávat na žádném kulatém formátu typu CD a LP, proto jsme ji vydali jen digitálně. Ale jsme svým způsobem už „oldskůleři”, takže máme rádi i ten fyzickej dotyk něčeho. Máme rádi na deskách ty artefakty. A jak už jsem zmínil, proto jsme vydali knížku s devíti povídkama, který byly inspirovaný písňovými texty a hudbou. V každý knížce je unikátní kód ke stažení, který vložíš na určený místo na webu našeho vydavatele Červený kůň a písně stáhneš.
O hudbě toho druhého
Jak byste okomentovali desku toho druhého?
Dan: Hele, z tý desky stříká muzikantská zručnost. To mě baví, ty různý vychytávky, změny, doby v metru, kdy máš problém určit, která je ta první. (úsměv) Nejsem žádnej odborník na tenhle žánr, ale líbí se mi, že to není takovej ten zaprděnej agro metal, kterým je hudební scéna zahlcená. Tady fakt cejtíš, že je to dál, moderní současnej metloš.
Libor: Hned se mi líbil první singl „Tančíš”. Hudba má krásnou, napínavou atmosféru, parádní text, u kterého zapojíš hlavu i patu. A tak je to u celý desky.
Jak obecně vnímáte kapelu toho druhého?
Dan: Respekt. Na pódiích se většinou nepotkáme, ale sleduju, co kluci z UE dělaj. Na Všudybudu nechyběj v seznamu „chci vidět“.
Libor: Kvalitní, parádně zahraná muzika, moc příjemnej vizuál samotné kapely. Dostal jsem předchozí CD od Carlose (baskytarista Vyjakomy, pozn. red.) a vážně mě to bavilo. Ten pocit opravdu nemám u každé české kapely. A ta změna mě baví ještě víc.
Jakou cestou se mají vydat kapely, když chtějí vydat svou vlastní desku?
Dan: Jo, je to fakt jednoduchý. Musíš to chtít, mít tu ambici a následně na tom fakt intenzivně pracovat. V dnešní době, kdy se točí do počítačů, to není o drahých nahrávacích studiích. Zásadní je asi správný výběr člověka, který s tebou tu desku bude dělat.
Libor: Každá kapela má ale jinou vizi a ambice. Vím jen, a to platí pro každého, makat na sobě, makat na dobrých vztazích v kapele. To je to nejdůležitější!
Křest se blíží
Připravujete na křest v Progresu něco speciálního? Proč vlastně Progres?
Dan: Pro mě osobně je to jednoduchá rovnice: „Česká Lípa” rovná se „doma” rovná se „Progres”. Za námi dorazí Places – velmi příjemná kytarovka z Ostravy, ke které jsme se dostali skrze Tomáše. Pracoval na jejich desce současně s tou naší. A nám se to líbilo. Ta kapela šlape a jejich zpěvačka má krásnej hlas. Věřím, že se to divákům bude líbit a že za námi přijdou.
Libor: Zvažovali jsme několik variant, ale Progres je pro nás srdcová záležitost a nejsme megalomani. Ten, kdo přijde, rozhodně zažije speciální večer plný zážitků. (smích) The Truth Is Out There je momentálně jedna z nejlepších kapel ve svém žánru v ČR. Máme s nimi i další koncerty mimo Lípu, ale rozhodně jsme museli využít příležitosti a pozvat si je k nám.
Chtěli byste na závěr něco říct?
Libor a Dan: Moc děkujeme městu Česká Lípa za finanční podporu. A přijďte se podívat na náš křest. I na ten jejich. (smích)