Anna-Marie Neduhová se sešla s jedním z organizátorů festivalu Všudybud Ondřejem Vítečkem. Téma rozhovoru bylo jasné. Letošní ročník hudebního festivalu Všudybud s mírným přesahem ke klubu Progres.
AMN: Krásný den, Ondřeji, první otázka je v celku logická: Co je to ten Všudybud?
OV: Všudybud je původní hudební open-air festival českolipských kapel a jejich přátel pořádaný o. s. Filozofický klub Progres. Jméno dal festivalu náš kamarád a bývalý moderátor Ondra Landa dle postavy z Komenského díla Labyrint světa a ráj srdce. První ročník se konal v roce 2005, dramaturgická skladba festivalu je velmi pestrá od folku, přes ska, rock, až po večerní DJskou scénu. Letošní ročník se koná 11.6.2011 v klášterních zahradách v České Lípě.
AMN: Kde se vzal nápad na takový festival?
OV: Ten nápad se zrodil přímo v klubu Progres ještě v době, kdy jsem neměl s Progresem nic společného. Na začátku byla myšlenka představit pod širým nebem českolipskou hudební scénu a pozvat nějakou tu hvězdu přesně podle motta klubu Progres: Pomáhat začínajícím umělcům, rozšiřovat kulturní rozhled návštěvníků, nabídnout možnost alternativního využití volného času.
AMN: Kolikátý letos proběhne ročník?
OV: S odpovědí na tuhle otázku mám vždy problém. (smích) Pokud počítáme první Všudybud jako nultý ročník, tak to bude šestý ročník, ale sedmý letní Všudybud v řadě bez vynechání ročníku.
AMN: Jak jste začínali a jak se festival vyvíjel?
OV: Začínalo se s jednou plnohodnotnou a jednou komorní hudební scénou na hradě Lipý. Tenkrát tam vystupovaly kapely jako Lingers, Obří broskev, V tunelu? nebo Optimic či Sabot ze San Francisca. Festival se vyvíjel nejen počtem pódií a střídáním festivalových lokalit, za tu dobu už jsme vytřídali tři, ale i celkovou úrovní. Na každém ročníku se nám daří najít něco nového k zlepšení a festival tak krystalizuje do stále jasnějších podob. Například přesunem z koupaliště v Dubici do areálu klášterních zahrad Vlastivědného muzea Česká Lípa a na střechu KD Crystal se nám podařilo přilákat na festival i náhodné kolemjdoucí a kolikrát pro ně i objevit toto krásné místo uprostřed města.
AMN: Na co se můžeme letos těšit?
OV: Kromě festivalových stálic jako jsou Lingers, Papír sklo plasty či Obří broskev si budete moci poslechnout například i českobudějovickou kytarovou kapelu VEES, skáčkový The Spankers, industríální Schwarzprior, elektrizující Nauzea Orchestru, hravé a poetické Hm... a nakonec skončit na Djské Enfant Terrible Stage. V areálu se můžete těšit na Tao čajovnu, novinkou bude snad i dětský koutek, VJské projekce, sítotiskový workshop a další.
AMN: Jakou největší pecku jste si pro nás připravili?
OV: Já osobně se těším na kapelu VEES. Jsou to mladí kluci, ale mají světový zvuk, což ocenili i posluchači v Anglii. Nebo na hravou kapelu Hm.... Pro organizátora je těžké vypíchnout jednu konkrétní kapelu. Ale co vám můžeme garantovat, je to, že uslyšíte spoustu originálních kapel, které jinde hned tak neuslyšíte. Pochopili to skalní fanoušci našeho festivalu a velkou zásluhu na tom má Jirka Gottlieber, který má dramaturgii festivalu pevně ve svých rukou.
AMN: Festival organizuje o. s., které zároveň provozuje klub Progres. Jaká byla již končící letošní sezóna?
OV: Ustoupili jsme od hlučnějších kapel s agresivní hudbou a začali experimentovat s divadlem, VJingem a komponovanými večery. Výsledkem bylo založení divadelní spolku Přátelé, který premiéroval dvě autorské hry, autorské čtení, cestopisné přednášky, a dokonce i jeden osvětový vegetariánský večírek. (smích)
AMN: Co pro nás klub Progres chystá na příští rok?
OV: Určitě to bude opět hodně pestré. Máme již něco připraveno, ale určitě se vyplatí po letních prázdninách sledovat naše stránky klubprogres.cz či si nás přidat na Facebooku, kde se dozvíte více. Teď mohu například prozradit, že se chystáme znovu oživit cyklus “Němá Lípa”, což jsou projekce němých filmů za doprovodu živé hudby. V minulém cyklu k nám zavítal například Jiří Stivín či Petr Kružík z kapely Priessnitz.
AMN: Potýkáte se při organizivání festivalus nějakými problémy? Přišla by vám vhod nějaká pomoc?
OV: I když je festival do jisté míry soběstačný a je organizovaný lidmi bez nároku na honorář, nebráníme se jakékoliv spolupráci či sponzorským aktivitám. Pokud by měl někdo zájem o spolupráci či pomoc, ať nás neváhá kontaktovat.
AMN: Jaké jsou vaše priority při organizování festivalu?
OV: Spokojený návštěvník, hudebník i organizátor. K tomu nám pomáha i naše filozofie: Ať je stále na co koukat, co poslouchat. Z tohoto důvodu máme tři scény, které se střídají. Kapely tak mají dostatek času se v klidu připravit a nazvučit.
AMN: Uvažovali jste i o dvoudenní verzi festivalu?
OV: V současné době o tom neuvažujeme. Není to ani z technických a finančních důvodů v našich silách.
AMN: Jaká je návštěvnost festivalu?
OV: Návštěvnost závísí kromě vyběru interpretů také na lokaci a na počasí. Poslední dva roky se přesídlením do klášterních zahrad pohybuje návštěvnost kolem šesti set diváků. V celku zaznamenáváme vzestupnou tendenci.
AMN: Srovnáváte se s jinými festivaly?
OV: Nesrovnáváme, snažíme se jít vlastní cestou. Určitě ale nechceme skončit u megalomanských akcí typu Votvírák, které spíše než hudební festival připomínají festival nákupní.
AMN: Jaký festival je podle vás ten nejlepší?
OV: Ten s dobrým počasím, spokojeným návštěvníkem a nadšenými kapelami.
AMN: Na co jste nejvíce pyšní?
OV: Na to, že to dokážeme každý rok zopakovat. (smích) Dobře, teď vážně. Těch věcí je více, ale například se nám podařilo ve spolupráci s Enfant Terrible Clubem stabilizovat DJskou scénu, která je nyní plně pod jejich taktovkou. Ta spolupráce nás těší a funguje.
AMN: Kdybyste měli tři přání, jaká by to byla?
OV: Světový mír, konec chudoby a aby 11. 6. bylo v České Lípě 25 stupňů Celsia, polojasno, mírný vítr či bezvětří.
AMN: Co byste vzkázali návštěvníkům festivalu?
OV: Přijďte, i když se jedno z přání nevyplní a nebude úplně hezky. A i když nebudete znát moc kapel z programu, můžeme zaručit zábavu a dobrou náladu. Pozor! Pejsky letos opravdu nechte doma!
Více informací o festivalu najdete na www.vsudybud.cz
