Nu, ale pro mě spíš odpoledne. Třetího dne už nebyla v Žízníkově pouze karibská hudba, ale vládlo zde také karibské klima. To se podepisovalo i na návštěvnících festivalu, z nichž někteří již jevili jisté známky únavy a úzkostlivě vyhledávali stín.
Ten se nabízel hlavně ve stanech soundsystémů, kde se hrály pecky, z nichž mnohé byly starší než většina návštěvníků Real Beat festivalu v Žízníkově. Netřeba zapomenout ani na temperamentní sambu na latino scéně.
Odpolední siestu na hlavní stagei ukončila svým příchodem až skupina Homebwoy Rasta, která svým podařeným vystoupením připravila scénu pro Fehery z mladoboleslavského popela. Ti se do Žízníkova vracejí pravidelně, což kvituje celá řada jejich fanoušků.
Feheři rozhodli také o mém dalším působení v Žízníkově. Jejich manažer, řidič a muž pro všechno, rodák od nás z vesnice Véna mi totiž sdělil, že po koncertě odjíždí na poněkud menší reggae festival na Branžeži v Českém ráji. Když jsem si tak v pekelné žízníkovské výhni představil reggae festival na břehu vyhřátého branžežského rybníka, nebylo skoro co řešit.
Dal jsem sbohem Žízníkovu i jamajské legendě Toots and the Maytals, kteří zde vystoupí v pozdních večerních hodinách a vydal jsem se směrem do rodného kraje. Abych však neošidil čtenáře i-novin o postřehy z třetího festivalového dne, zde je několik obrázků.
