Když jsme před rokem dělali rozhovor s ambiciózním projektem E.R.A., který vydal výtečné debutové CD a měl našlápnuto do zářné budoucnosti v českém rapovém i rockovém prostředí, netušili jsme, že nově vzniklá skupina nebude mít dlouhého trvání. Nicméně osazenstvo kapely nelenilo a po rozchodu s raperem Elkou rychle zformovalo původní kapelu AREA CORE. Tato českolipská crossoverová jednička se pak v průběhu roku živě zaskvěla na několika akcích včetně červnového Všudybudu a říjnového festivalu Metal Attack, kde jejich vystoupení vzbudilo pozoruhodné ovace. Klávesista Honza Fridrich a bubeník Robin Příhoda nám poskytli rozhovor o aktuální dění ve skupině. Krátké interview vzniklo při 10letém výročním vystoupení kapely OSLIZ na konci listopadu.
Ahoj Honzo, dneska hrajete v dost netradičním prostředí – asi poprvé v KD Zákupy a navíc obklopeni punkovými kapelami. Jak se cítíte?
Honza: Výborně! Nám jako skupině nezáleží, se kterými kapelami hrajeme, protože máme svůj nezaměnitelný styl. Někdo ho nazývá crossover, jiný metalcore. Tady bubeník Robin, který ho třeba nazývá diskometal, je zároveň členem OSLIZ, takže je dnešní akce takovým přátelským gestem. Respektujeme se s punkovými skupinami a myslím, že jsme i některé nepřipravené posluchače určitě zaujali.
Nemůžu než souhlasit! Sice jste měli trochu zastřený zvuk, ale ta dravá energie a atmosférické klávesy mne opět zvedly ze židle. A viděl jsem, že i ostatní pozorně naslouchali. Hráli jste samozřejmě písně z vaší jediné desky „The End is Near…“, od které ale uplynulo už více než 5 let. Nepřipravujete něco nového?
Robin: Ano, připravujeme. Možná, že jsi zmeškal dvě nové věci, které dnes zazněly, nicméně máme v plánu vydat zatím minialbum. Letos už to nestihneme, ale průběžně zkoušíme a chtěli bychom něco vydat v průběhu příštího roku. Uvuidíme, jak to půjde. AREA CORE je pro nás srdeční záležitost, takže se scházíme, jak to jde, ale musíme to kloubit i s rodinami, to určitě chápeš.
Samozřejmě – ale projekt E.R.A. je tedy definitivně minulostí? Ptám se s ohledem na nadčasové crossoverové album, které jste loni tak výborně pokřtili v Mimoni. Čekal jsem, že se objevíte v médiích a budou z Vás takoví „noví čeští Linkin Park“, což ber jako kompliment.
Robin: Děkuji zpětně, rozumím – avšak s E.R.A. určitě do budoucna nic neplánujeme. Vím, že jsme měli našlápnuto, ale kvůli názorovým neshodám jsme se museli poměrně záhy po vydání alba s raperem Elkou rozejít. To je ale život.
Honza: Určitě jsme se obdobím E.R.A. obohatili. Navíc, komu se poštěstí zahrát si na velkých festivalech jako třeba Vysmáté Léto? Byla to obrovská zkušenost a za albem „Sami sobě stínem“ si i dnes stojíme. Možná, že jsme se trošinku po rozpadu projektu odmlčeli, ale chuť hrát, a to možná více pohodově, nás neopustila, spíše naopak. Chytil nás ten původní duch AREA CORE, ještě více jsme se semkli, trochu si pohráli i s džínovou image (smích) a myslím, že to bylo dneska znát.
Rozhodně! A to nejen dnes, ale i na letním happeningu Zadarmofest u Máchova jezera, kde jsem si Vás všiml. Hned mne zaujaly dvojí klávesy, které využíváte. Takhle hraje u nás málokdo. Jak se vůbec naučil na klavír?
Honza: Začal jsem se učit v 6 letech u p. učitele Čaneckého v ZUŠ Doksy, tomu vděčím za první zkušenosti, které jsem u piana získal. Pokračoval jsem pak v České lípě, kde jsem se později dostal i ke klukům z AREA CORE. Oni byli takovým mým vzorem moderní kapely. Já totiž miluji ty novější kapely tipu Killswitch Engage, Bullet for my Valentine, moderní metalcore a vůbec třeba nemám rád klasiku tipu Ozzyho Osbourna nebo Metallicy. Možná, že jsem mladší ročník, ale rozhodně se mi líbí více progresivní coreová hudba po roce 2010.
Kluci - jaký je váš sen pro rok 2020?
Oba: Rozhodně odehrát co nejvíce koncertů s AREA CORE a samozřejmě si užít maximálně našich malých ratolestí! Jejich příchod do rodiny je tím nejúžasnějším darem, co nás letos potkal. Modlíme se, aby byly holky zdravé v dalším roce a abychom vše dobře sladili.
