Jak se lze dočíst z informační tabule umístěné u zřejmě toho nejkrásnějšího - rybníku Držník - rezervace zde byla vyhlášena už v roce 1967. Pak však zdejší oblast dočasně osídlila sovětská okupační vojska a vystavěla v okolí několik muničních skladů. Krásy přírody tak mohla obdivovat jen hrstka vyvolených. O mnoho lepší to nebylo ani po otevření prostoru veřejnosti - doposud chybí regulérní turistické značení, a tak si je turista či cyklista málokdy jist, u kterého z rybníku se ocitl. Sám jsem cestu z Hradčan do Kuřívod podnikl několikrát a nestalo se mi, abych vždy do cíle dorazil po stejné cestě. Možná o to lépe! Dnes už jsou zde aspoň značky namalované lesáky. Objevíme je hned na cestě vedoucí vpravo od letiště.
Do lesa vstoupíme za oplocenou pláží u Hradčanského rybníka. Dovedou nás až k hrázi Držníku. Ten má vyspravenou hráz, kterou z části tvoří mnohaleté stromy. Není nad to v klidu se na hráz posadit a sledovat hemžení na hladině i nad ní. Lysky černé, labutě, volavky, slípky zelenonohé, to je jen ornitologický základ. V letních měsících zde kroužil i čáp černý, nechybějí dravci. Podle informační tabule lze v okolních lesích objevit i takové perly jakými jsou lelek či krutihlav, ale na ně musíme zrak jako ostříž. Mně udělal radost i méně známý šplhavec šoupálek.
Botaniky potěší dvě stě druhů vyšších rostlin. Mimo jiné prstnatec plamatý, rojovník bahenní, rosnatka či ďáblík. Snad všechny uspokojí zdejší ráj hub. Už dvakrát jsem z tašky vysypával rozměklé kačeny a klouzky, abych je nahradil hříbky či kozáky.
Pokud nechceme pokračovat dále, můžeme na druhém konci hráze odbočit zpět a po široké cestě, která zřejmě sloužila těžké technice, zamířit k Osamělé hvězdě. Zdejší zoologická zahrada může být skvělou třešničkou na výletním dortu.
