Buřtu jsem se dlouho vyhýbal především z důvodu, že mi přišel prostě profláklý a já raději objevuji věci nové. Jenže někdy je lepší vsadit na jistotu a vydat se dva kilometry po silnici ve směru z Lípy na Nový Bor.
Byli jsme s dětmi, a tak jsme byli vděční za rozdělení restaurace na kuřáckou a nekuřáckou část, přičemž ta nekuřácká byla větší. Prostory sice nebyly odděleny nijak neprodyšně, ale při naší návštěvě nebylo plno ani z půlky a v kuřácké části čadil jen jeden člověk, a tak nebylo po kouři nikde ani památky.
Kromě trochu šroubovaně klasické výzdoby tu a tam doplněné nezbytnou reklamou mě nejprve zaujal jídelní lístek. Velký formát na zažloutlém papíře. Aspoň pro mě bylo jeho studování čtenářským zážitkem, hůře na tom byly děti, kterým psané písmo dělalo asi stejné problémy jako mně studium jejich domácích úkolů (chyb měl teda jídelních lístek rozhodně méně).
Já šel do špaget Gurmán (grilovaná panenka, parmská šunka, nějaké ty sýry, paprika), zbytek rodiny si dopřál různě upravené kuřecí maso. Čekali jsme tak akorát a jídlo bylo opravdu povedené. Občas mi připadne, že pro některé kuchaře je problémem připravit špagety tak, aby nebyly česky rozvařené anebo naopak italsky natvrdlé. Tentokrát se zadařilo, to byla první dobrá zpráva, druhou byla celková chuť. Všechno to tak nějak ladilo. Jen u masa jsem si nebyl zcela jist. Přišlo mi trochu tvrdé, ale to možná souvisí s tím grilováním. Těžko posoudit, zase tak často si panenku nedávám.
Ochutnal jsem i od ostatních. Manželčino marinované maso se doslova rozplývalo na jazyku, u dětí jsem zase ocenil chuť česnekové omáčky. Vzhledem k velikosti porcí jsme požádali o zabalení zbytků po dětech. Pro profesionální obsluhu to nebyl problém - plastovou dělenou krabičku s víkem jsme dostali při odchodu.
Cena jídla byla sice na Lípu maličko nad standardem, nikoliv však nedostupným - špagety za 120, kuřátka v rozmezí 140 - 155 korun.
Bez překvapení byl výběr nápojů - velká Plzeň stojí 35 korun, tmavý Kozel rovněž a nealkoholický Birel 25 Kč. Protože U buřta tvoří klientelu především řidiči, je cena nealkoholického piva nastavena s rozmyslem. Ceny cola-trojboje vycházejí na deset korun za deci. O dvacet procent vyšší, než je v Lípě běžný standard, se pohybují ceny i ostatních nápojů.
Obsluha byla taková, jaká má být - při ruce, ale přitom takřka neviditelná. Prozkoumal jsem i záchody. Na nich už je trochu vidět delší čas od rekonstrukce, ale nic závadného jsem neobjevil. Možná zápach by mohl být méně pronikavější.
Shrnutí: cítím se trochu trapně a už teď se těším na anonymy, kteří se mě budou ptát, kolik jsem si vzal za reklamu, nicméně mám problémy "buřta" hanit. Sice bych tam nemusel každý večer, na to je moc málo lidový, ale k podobnému účelu, ke kterému jsem ho využil, je v současnosti asi nejvhodnějším podnikem v okolí.
