Jiráskovo divadlo v České Lípě umístěné v prostoru bývalé sokolovny v Jiráskově ulici bylo již v první polovině 90. let minulého století terčem kritiky z hlediska jeho stavebně technického stavu a stavu zázemí sloužícího nejen účinkujícím, ale také návštěvníkům divadla.
Již v roce 1995 rada města svým usnesením č. 107/95 vyjádřila podporu postupně rekonstruovat a dostavět budovu Jiráskova divadla a uložila tehdejšímu starostovi p. Zdeňku Pokornému zadat zpracování studií na jeho rekonstrukci. Tím bylo prakticky zahájeno úsilí představitelů města uspokojit příznivce divadelnictví v České Lípě a nabídnout jim důstojný kulturní stánek.
V listopadu 1995 byly radě města předloženy k posouzení dva architektonické návrhy řešení rekonstrukce Jiráskova divadla v Jiráskově ulici a v prosinci téhož roku vybrala rada města návrh architekta Pavljuka a pověřila starostu p. Zdeňka Pokorného pokračovat v dalších krocích při přípravě rekonstrukce původní budovy Jiráskova divadla.
Informace o průběhu příprav rekonstrukce Jiráskova divadla vzalo v září roku 1996 na vědomí i zastupitelstvo města svým usnesením č. 79/96 a dále bylo v průběhu roku 1997 a 1998 informováno o aktuálním stavu přípravy rekonstrukce a o dílčích investicích realizovaných v těchto letech ke zlepšení technického stavu divadla, zejména pak jevištní techniky, osvětlení a ozvučení.
V této době město Česká Lípa zároveň řešilo problematickou otázku staveniště v prostoru křížení ulic Prokopa Holého, Tržní a Sokolské, kde investor - paní Polanská, zahájila výstavbu hotelového komplexu Tilia v celém bloku od č.p. 159 v Tržní ulici až po č.p. 251 v Sokolské ulici. Pro tuto stavbu hotelu byl demolován nárožní dům č.p. 250 a sousedící č.p. 251 a na vzniklém prostranství, pozemku p.č. 237 vyhloubena stavební jáma pro podzemní garáže.
V důsledku těchto prací došlo ke statickým poruchám a destrukcím jak č.p. 159, tak sousedního domu č.p. 158. Tento stav potvrdily statické posudky z let 1997 a 1998. Po neúspěšném zahájení prací ponechala staveniště ve velmi neutěšeném stavu, jehož následky vážně ohrožovaly občany města.
Rada města řešila celou tuto záležitost na svém mimořádném jednání dne 4. ledna 1996, jímž vlastně zahájila následná jednání s paní Polanskou o dalším osudu prostoru v těsné blízkosti náměstí T.G.Masaryka. Postupem času staveniště plánovaného hotelu chátralo a památkově chráněné objekty v tomto prostoru začaly ohrožovat kolemjdoucí, protože hrozilo jejich zřícení.
Rada města se tímto problémem intenzivně zabývala a v září 1998 uložila tehdejšímu zástupci starosty panu Petru Skokanovi jednat o možné koupi objektu TILIA se správcem konkurzní podstaty investora paní JUDr. Zejdovou. V listopadu téhož roku zastupitelstvo svým usnesením č. 407/98 A schválilo koupi objektů a ploch staveniště hotelu za kupní cenu 2.095.436,- Kč a úhradu daně z převodu nemovitostí ve výši 256.564,- Kč. Tímto usnesením zastupitelstvo rovněž uložilo provedení okamžitých kroků - zajištění odtržené štítové zdi, zajištění a sejmutí sesutého krovu, zabezpečené zbylého torza obvodových zdí, které hrozily samovolnou destrukcí. Poté byl vnější plášť objektu provizorně zabezpečen a nakonec došlo k zastřešení zbylého torza objektu.
V souvislosti s těmito zásahy byl objekt snížen a zbaven hodnotných historických konstrukcí, které nebylo možné uchovat. Nadále zůstaly v podzemí objektu zachovány částečně sklepy, studna, zbytky městských hradeb. Nejistým se jevil další osud uchovaných částí kleneb v přízemí, které byly rovněž staticky narušeny a byly pouze provizorně podepřeny.