Marcela Meidiger pochází z Nového Boru, ale po revoluci odešla do světa živit se jako učitelka francouzštiny. Pobyla v Mexiku a USA. Nyní už více než půl roku působí v Jižní Koreji.
1. Tradiční korejský oblek hanbok odpovídal ideálu konficianismu o prostotě a jednoduchosti. Byl jednobarevný, jednoduchého střihu, žádné kapsy ani knoflíky. Materiál lidového oblečení byl zpočátku konopí nebo ramie (čínská tráva) a později bavlna. Jen šlechta se obékala do hedvábí. Muži nosili pohodlnou halenu a široké kalhoty stažené pevně kolem kotníků.
2. Ženy nosily krátkou blůzu s dlouhými rukávy a širokou nabíranou sukni sahající po kotníky. Po roce 1910 Japonci, ve snaze potlačit korejskou identitu, zakázali nosit hanbok. Byl nahražen evropským oblečením. Dnes je jen málo těch, kdo ho oblékají, výjimkou je obsluha některých tradičních restaurací, personál v muzeích, nosí se na svatbách a o svátcích jako je čusok anebo oslavy narození Budhy.
3. Za dynastie Čoson existovala pro oblečení přesná pravidla. Hanbok odrážel sociální postavení a profesi. Královští úředníci nosili dlouhé bílé šaty se širokými rukávy a zvláštní černou pokrývku hlavy. Pouze šlechta (yangban) mohla nosit černý klobouk z koňských žíní, symbol jejich postavení. Dnes je ho možné vidět v muzeu, na představení tradičního divadla, anebo v televizních seriálech. Tento yangban s falešným vousem předváděl turistům korejské lidové tradice na jedné z ulic Soulu. Tvar jeho klobouku napovídá, že postava, kterou zosobňuje, by patřila k nejvyšší šlechtě.
4. Nákupní síla Korejců roste a spolu s ní informovanost o mezinárodních módních trendech. Důležitou roli hraje kabelová televize, která nabízí kanály specializované na světovou módu - a televizní moderátoři a herci udávají tón. V posledních letech zájem mladých Korejců o módu bleskově vzrostl. Dívky utrácejí peníze rodičů za značkové oblečení,a odmítají mluvit s chlapci, kteří nejsou oblečení podle poslední módy.
5. Oblečení jednoduchého klasického střihu, kostýmy neutrálních barev, které nosí ženy středního věku, se stále kupují, ale s pětidenním pracovním týdnem roste také zájem o příjemné, pohodlné a střihově uvolněné oblečení pro volný čas. Ženy i muži střední sociální vrstvy kupují oblečení známých značek, je to otázka prestiže. Nejbohatší Korejci volí spíše značky méně známých módních tvůrců, originální a nové. Dováží se z Itálie, Spojených Států a z Japonska, ale pocházejí čím dál více také od domácích módních tvůrců.
6. Majetní Korejci nakupují oblečení známých značek ve velkých obchodních domech (Galleria, Hyundai, Shinsegae, Lotte). Luxusní značkové oblečení pro solventní znalce prodávají specializované obchody. Korejci s průměrnými příjmy kupují oblečení v supermarketech (např. Homever). A mnoho mladých dává dnes přednost nákupům přes Internet.
7. Tradiční tržnice jako je Namdemun a Dongdemun v Soulu trpí konkurencí supermarketů, jejich prodej klesá. Nemajetní Korejci zde nacházejí oblečení levné, dovážené z Číny anebo vyráběné v Koreji.
8. Současný trend mladých jsou úzké kalhoty a lodičky na vysokém podpadku. Korejští studenti chodí hodně pěšky, a tak obdivuji mé studentky, které vydrží celý den na vysokých podpadcích.
9. Ještě před několika lety bylo v Jižní Koreji nemyslytelné nosit minisukně. Dnes je většina dívek obléká s přirozeností mládí.
10. Dívky a ženy tu nemohou nosit hluboký výstřih ani odhalená ramena. Současná móda nabídla řešení: více vrstev a kombinace sportovního a romantického typu oblečení.
11. Letošní jarní móda pro korejské mladíky: přilehavé úpletové čepice a pohodlné kalhoty plné kapes.
12. V Koreji je nošení slunečních brýlí považované za neslušné. Korejky je nahradily kšiltem z tmavého průhledného plastiku.
