Marcela Meidiger pochází z Nového Boru, ale po revoluci odešla do světa živit se jako učitelka francouzštiny. Pobyla v Mexiku a USA. Nyní už více než dva roky působí v Jižní Koreji.
1. Tak jako my budujeme hřbitovy, stavíme náhrobky a pak chodíme na hřbitov, abychom rozsvítili svíčku na hrobě bližního a ozdobili ho chryzantémami, tak i Korejci pečují o památku svých předků. Pohřbívají své mrtvé na svazích hor, uprostřed lesů nebo polí, nad vesnicí či nad městem, a hlavně s krásnou vyhlídkou do údolí.
2. Korejci odnepaměti pohřbívají své předky na pečlivě vybraná místa v horách. Rakev ukládají do vykopaného hrobu tak jako v Evropě, ale místo náhrobního kamene hrob zasypou a nad rakví vytvoří kopeček hlíny. Ta časem zaroste travou, často tak vysokou, že hrob není skoro vidět. Rodina trávu seká, ale někdy bydlí tak daleko, že to může udělat jen jednou v roce, a to před svátkem Čusok.
3. Čusok, jeden z největších korejských rodinných svátků, je pohyblivý, slaví se 15. den 8. měsíce lunárního kalendáře. V letošním roce to bude 15. září. Rodiny se sejdou u společného stolu k velké sváteční hostině a pak se vydají ke hrobu předka. S sebou si přinesou piknik, posadí se do trávy u travnatého kopečku a jedí a pijí na zdraví zemřelého.
4. Původ svátku Čusok hledejme ve filozofii konfucianismu. Přišla z Číny ve 4. století n.l., aby se stala za dynastie Čoson vládní filozofií ovlivňující celou korejskou společnost. Zatímco budhismus kladl důraz na lásku a odpuštění, konfucianismus učil morálce a určoval kód chování v soukromém a veřejném životě. A jednou z morálních zásad konfucianismu byla právě úcta k předkům. I královské rodiny se řídily pravidly diktovanými touto filozofií. Hroby králů ve městě Kyeongju, které bylo hlavním městem království Silla v období 57-935 n.l., jsou od r. 2000 na Seznamu světového dědictví Unesco.
5. Některé rodiny vztyčují poblíž hrobu kamenný náhrobek a před hrobem stavějí kamenný oltář, na který několikrát v roce přijdou v početném rodinném kruhu položit obětiny: ovoce, tradiční rýžové zákusky, lahev soju.
6. Ve velkých a významných rodech, jako je rod mé korejské přítelkyně Myong Hee, je svátek pečlivě připravován. Odpovědnost za hladký průběh klanění předkům nese hlava rodu, nejstarší prvorozený syn rodu. V rodě Myong Hee je to její otec. Ten vytvoří seznam předků, ve starých čínských znacích, a určí, v jakém pořadí se bude rodina klanět u hrobů. Na přípravách obřadu s ním spolupracuje jeho nejstarší syn. Jako jediný je zasvěcen do tajemství etikety, neboť po smrti otce převezme roli hlavy rodiny.
7. Významné korejské rody vlastní kopec, na kterém jsou pohřbeni všichni předci. K nalezení a přípravě vhodného místa používají Korejci dodnes staré čínské umění Feng Shui. Staří Číňané považovali přírodní síly jako vítr a vodu za tělesnění energie nebes a země. Tato energie, ve věčném pohybu, je živná, překypující anebo naopak stagnující, má schopnost destruktivní. Mistr Feng Shui se snaží uvést tyto síly do rovnováhy anebo je změnit s ohledem na určitý cíl. Nejedná se jen o umění vybrat správné místo a žít v souladu s přírodou, ale jeho cílem je ovlivnit energetické podmínky, ve kterých se dům, kancelář nebo hrob nacházejí, tak jako akupunktura modifikuje rozložení energie v těle člověka. Proto je Feng Shui někdy považováno za medicínu obydlí.
8. Korea je malá země s velkou hustotou obyvatel a prostoru pro pohřbívání je stále méně. Proto dnes vznikají hřbitovy, které splňují alespoň některé požadavky korejské tradice. V horách, na svazích s krásným výhledem, byly vystavěny dlouhé terasy a silnice s parkovacími místy umožňují rodinám nebožtíků odpočívajících v nejvyšších patrech pohodlný přístup.
9. Obchodníci nelenili a usadili se podél příjezdové silnice. Kromě stánků s umělými květinami tu kameníci vystavili náhrobky, které je možné zakoupit. Uvnitř je prostor na urny, na hrobě se pak vytvoří tradiční kopeček hlíny a nechá se zarůst travou.
10. Většina Korejců dnes k hrobům přichází všedně neboli evropsky oblečená, jen někteří, věrni tradici, oblékají korejský hanbok. Ale i tady je tradice ovlivněná západní kulturou, namísto bílé barvy šatů, která kdysi byla výrazem smutku, je to barva černá.
11. Nejstarší korejská víra, šamanismus, je stále živá, a tak u hrobů je možné vidět například sušenou rybu, která má chránit klid zesnulého.
12. Navštívili jsme hřbitov týden před svátky Čusok. Mnoho rodin sem přijelo již nyní, protože během svátků se na přístupových cestách tvoří dlouhé kolony aut. Někteří si postavili u rodinného hrobu přístřešek chránící proti slunci, rozbalili piknik a nejspíš při jídle vesele diskutovali o životě nebo o politice. Jiní jen položili kytici umělých květin, posadili se, hleděli do údolí a vzpomínali.
