Seriál reportáží o odchodech českolipských mládežnických fotbalistů a následný žebříček vyvolaly několik diskusí. I díky nim se nám do redakce dostaly materiály o historii českolipské kopané. Autory jsou zejména Jaromír Hradiský a později Miroslav Dalík. Pokusíme se vám tyto materiály postupně předkládat.
V roce 1927 byl v České Lípě založen pod názvem ČsSK fotbalový klub, jehož historie a účinkování v období do roku 1945 není zachyceno. Ve známost vešlo přerušení činnosti v období druhé světové války, pozdější historii klubu v roce 1985 zpracoval profesor Jaroslav Panáček, z jehož materiálu ohlédnutí za sedmdesáti lety fotbalu v České Lípě čerpá.
Po osvobození bylo na rychle upraveném hřišti u nádraží již 23. května 1945 sehráno první utkání s jedenáctkou osvobozenecké jednotky a následná odveta pak 3. června. Po těchto dvou utkáních se fotbalisté připravovali k novým soutěžím. Vrátili se obětaví funkcionáři ČsSK a obnovili fotbalový klub, který si již předválečnou činností získal jméno v severočeské kopané. V zájmu sjednocení tělovýchovy se sešli 11. června zástupci všech sportovních odvětví a vytvořili Národní tělovýchovný výbor, jehož složkami se stal Sokol, DTJ, JPT turisté a vznikající sportovní kolektivy. Fotbalisté ČsSK připravovali hřiště u nádraží k zahájení činnosti. To se stalo utkáním 22. července, kdy českolipští hostili ligovou Čechii Karlín. Domácí nastoupili s hráči, kteří se vrátili do města a přihlásili se do klubu mezi své v sestavě: Cibulka - Votoček, Buchnar - Matoušek, Jar. Kočí, Lacina - Kvapil, Dolejší, Jirků, V. Čihák , Starý. Výsledek zněl 4:5, když branky za Lípu dali Čihák (3) a Jirků.
Za necelý měsíc, už 19. srpna, sehráli českolipští fotbalisté první mistrovské utkání I. A třídy Pelikánovy severočeské fotbalové župy, kam byli zařazeni podle dřívější výkonnosti. A právem! Sehráli řadu pěkných vítězných utkání, ale horší to bylo u "zeleného stolu". Za uvolnění bývalých českolipských hráčů - teď ligových - požadovaly kluby horentní sumy a neuznávaly právo návratu. Proto po skončení podzimního kola, když českolipští vybojovali 13 bodů při skóre 34:46 (5. místo), byla všechna utkání kontumována. Jaro přineslo sedm vítězství a jednu remízu, 15 bodů, ale i umístění na 13. místě před Slavojem Mladá Boleslav a tím i sestup!
Tím horlivěji a s větší chutí se pustili do bojů v I. B třídě ročníku 1946/47. A výsledek? Dvacet vítězství, tři remízy a stejný počet porážek znamenal 43 bodů, skóre 159:53 a návrat do I. A třídy. V utkáních dalšího ročníku hráli naši fotbalisté důstojnou roli a po skončení se umístili na třetím místě a ze sehraných 24 utkání získali 32 bodů. Mezi tím bylo 31. 3. 1948 proklamováno slavnostním způsobem v Jiráskově divadle sloučení všech tělovýchovných jednot, sportovních a turistických spolků v jeden - Sokol. Sloučením sportů a tělovýchovy bylo nutno nově zorganizovat i fotbalové soutěže tak, aby lépe vyhovovaly změněným poměrům a proto byly vytvořeny nové soutěže - divize.
První tři oddíly v I. A třídě se staly účastníky severní divize, tedy i Česká Lípa a to pod hlavičkou Sokol ČsSK. Teprve v prosinci bylo sjednocení dokončeno i hospodářsky a oddíl kopané se nazýval - Sokol Česká Lípa. V jednokolové podzimní divizi se českolipští neztratili a mezi dvanácti účastníky, z nichž sedm bylo z Prahy, skončili čtvrtí se 13 body a poměrem branek 26:26.
(Podklady zapůjčili pánové Ladislav Kubát, Petr Kotlář, Ladislav Pavlík a Pavel Hradiský, jímž děkuji za spolupráci, stejně tak Jaroslavu Panáčkovi za historii čtyřiceti poválečných let. Ilustrační fotky jsou z archivu klubu).