Potemnělá místnost, zima, na první pohled nevlídno. Sestava kandidátů však nabitá asi stejně jako soupisky mužstev v hokejové extralize během výluky NHL. Cestu do Arbesa nalezlo celkem šestnáct kandidátů většinou z předních míst kandidátek devíti volebních uskupení.
Asociace nestátních neziskových organizací Libereckého kraje ve spolupráci s Hnutím DUHA Česká Lípa uspořádala akci velkoryse. Bohužel skupinka dvaceti sedmi potenciálních voličů byla z velké části tvořena místními členy ODS, KSČM, KDU – ČSL či hnutí DUHA. Pravděpodobně jsme byli s mou kolegyní a Michaelem Polákem z Mladé fronty jedinými ne zcela rozhodnutými posluchači. Pokusil jsem se pro vás udělat malé hodnocení kandidátů. Zcela subjektivní, tak jak jste zvyklí například z tipů na hospody. Zúčastněné aktéry představím tak, jak seděli u dlouhého stolu zleva doprava.
Ladislav Džavík (US-DEU): 4
Přišel pozdě, ani si nesvlékl kabát. Celou dobu to vypadalo, že je na odchodu. Když už si vzal slovo, upozornil na své dlouhodobé působení v komunální politice. Při svém představení navíc uvedl, že začínal v ODS, což bylo z tábora členů ODS odměněno posměšky. Totálně nevýrazný.
Jan Kafka (US-DEU): 1 –
Přestože jsem s řadou jeho názorů nesouhlasil, dostal ze všech zúčastněných nejlepší známku. Mluvil k věci. Z mého pohledu byl nejméně populistický. Zatímco ostatní kandidáti se u tématu bývalý vojenský újezd Ralsko rozplývali nad jeho přírodními krásami a dumali nad tím, že by se měl ještě více zpřístupnit cyklistům, on prohlásil: „Vážně se zabývám myšlenkou nabídnout prostor jako základnu NATO.“
Podobně se zachoval i při diskusi na téma těžba kamene na Tlustci. Zatímco všichni tvrdili, jak s ní zásadně nesouhlasí, on upozornil na skutečnost, že o hodinu dříve většina kandidátů bojovala za zkvalitnění silniční sítě a nyní je proti těžbě kamene, který je pro tyto stavby potřeba.
Karel Kapoun (ČSSD): 3
Další z těch, kteří se mezi dravci typu Skokan či Pávek neprosadili. Za dvě a půl hodiny jsem si nepoznamenal jedinou jeho myšlenku. Vrcholem byl závěr, kdy měli kandidáti prozradit, co jim tato beseda dala. Koktal o ničem – stejně jako předtím, když měl jako představitel vládnoucí strany vysvětlit, proč jsou na tom drobní podnikatelé tak špatně, přestože je všichni tak vehementně ve svých programech priorizují.
Miloš Tita (KSČM): 3
Už to, že se představil takto: „Jmenuji se inženýr Tita!“ mi stačilo k tomu, abych ho bral s rezervou. Jako zastupitel obce Ralsko zdůrazňoval, že jsou druhou největší obcí v republice (po Praze). Jinak působil jako někdo, kdo spíše pochází z některé hodně malé vesnice.
Václav Svatek (KSČM): 2 –
Popravdě řečeno, čekal jsem od něho více. Ze zasedání zastupitelstva města ho znám v lepší formě. Na úvod se velmi akčně představil jako bývalý diplomat, který nerozlišuje lidi podle politické příslušnosti (za což mu jedna z přítomných žen po bolševicku zatleskala), později, řečeno sportovní terminologií, vyhasl. Většinou odpovídal ve smyslu, že otázka je příliš složitá, aby na ni bylo možné odpovědět z fleku či bez náležitých podkladů.
Jiří Šolc ((SZR – Strana zdravého rozumu): 2 –
Nejvyšší z přítomných kandidátů oslovoval přítomné zásadně: „Přátelé …“. Snažil se působit tak, aby to vypadalo, že je nad věcí a ostatní mu nejen fyziognomicky nesahají ani po ramena. Přestože chvílemi mluvil vcelku rozumně, naznačil, že tato strana má nulový potenciál a nelze od ní čekat více než čeření stojatých vod.
Petr Pávek (SOS): 2 –
Podle mnohých zřejmě nejvážnější protikandidát Petra Skokana na post hejtmana mě moc nepřesvědčil. Působil spíše jako exot. Určitě je zdatným řečníkem, ale z jeho úst nevyšlo nic nového. Snad by nejraději, jak je u něj v poslední době zvykem, odkázal na některou z kapitol své knihy Mám vizi. Na jeden z dotazů „občana Tejnory“ (o němž bude ještě řeč) odpověděl: „Pokud se stanu hejtmanem, doufám, že vám s ostatními hejtmany dokážu vaši zbytečnost.“
V závěru se zcela vytratil, dokonce pobýval na chodbě i v okamžiku, kdy měl pronést závěrečnou řeč. Nakonec ji pronesl, což zapříčinilo to minus u mé známky.
Jaromír Dvořák (SOS): 2 –
Tohoto kandidáta znám ze všech zúčastněných osobně nejvíce, ale bohužel ani on mě výrazně nepřesvědčil. Často mluvil příliš obecně. Na akcích školských odborů jsem ho slýchal mluvit daleko plamenněji. Zřejmě mu nedělalo dobře sedět vedle daleko ostřílenějšího Pávka. V jeho stínu se stával menším, až byl tím skoro nejmenším, a to by se mu v jeho politické kariéře nemuselo vyplatit.
Václav Nosek (KDU – ČSL): 3
V prvním okamžiku jsem si pomyslel, že starosta Jablonce nad Jizerou není úplně střízliv. Zřejmě tak však působí stále, protože v následujících hodinách se ukázal jako zkušený komunální politik, který v podstatě ví, co chce říct, jen to tak úplně říct neumí. Moc se neangažoval. Možná i proto, že se řešily problémy týkající se spíše Českolipska.
Josef Gut (KDU – ČSL): 2 -
Celkem známý pediatr se hezky představil. Párkrát zabředl do diskuse, když byla možnost upozornit na problémy českolipské nemocnice či zdravotnictví obecně. Neřekl žádnou hloupost, ale méně pozorný posluchač by ho taky mezi kandidáty vůbec nemusel zaznamenat.
Jitka Lukášková (Zelení): 3
„Nečekal jsem, že budu sledovat inzultace Duhy a ODS,“ pronesl ke konci diskuse kandidát Šolc. Právě Jitka Lukášková celé to podvečerní napadání vyvolala svým útokem na Petra Skokana a celý českolipský městský úřad. Na jednu stranu celý program značně oživila, protože na ni takřka hystericky vystartovala občanka Dolejšková, jinak také zastupitelka města Česká Lípa, reakci si neodpustil ani starosta Skokan. Na druhou stranu však naznačila, že Zelení mají menší koaliční potenciál než komunisté. Jsou proti všem a všemu. Myslí to s námi dobře, ale já už jim nerozumím.
Jan Korytář (Zelení): 2 –
Přes své image věčného rozervance mluvil s větší diplomacií než Jitka Lukášková. Bez emocí dokázal vcelku elegantně naznačit, o co se program Zelených opírá. „Zelené dogma“ lze sice objevit i v jeho větách, ale jinak může být jeho případné působení ve státní správě, tedy pro něj na druhém břehu celé té mašinerie, příjemnou změnou.
Petr Skokan (ODS): 2 –
Začal dobře. Ukázalo se, že je vynikajícím řečníkem a určitě byl při úvodním představování spolu s Pávkem a Svatkem nejlepší. Bohužel, jak je u něho zvykem, neodolal pokušení a nechal se vyprovokovat. Zatímco na zasedání zastupitelstva si nechává nahrávat od Karla Schwarzbacha, tentokrát neunesl osobní výpady Zelených.
Jelikož potřeboval mít jako ješitný chlap poslední slovo, několikrát si pěkně naběhl. Na téma komunikace s občany se přihlásil snaživě jako první, což Jitka Lukášková vzápětí glosovala slovy: „Je příznačné, že se do diskuse přihlásil jako první představitel úřadu, jenž má s komunikací značné problémy.“
Radim Zika (ODS): 2
Po Janu Kafkovi nejpříjemnější překvapení. V úvodu působil jako prosťáček, zřejmě nemá takové řečnické nadání jako Petr Skokan, ale později se předvedl jako řečník, který mluví zásadně k věci. Na rozdíl od některých jiných používal věcné argumenty, což mu umožnila jeho funkce zástupce hejtmana pro zemědělství a životní prostředí.
Václav Hartman (SNK): 2
I zástupce Sdružení nezávislých kandidátů, který neopomněl připomenout úspěch tohoto seskupení ve volbách do Evropského parlamentu, měl dar mluvit k věci. Nezdržoval zbytečným pitváním se ve své veleúspěšné kariéře. I on však postupně z diskuse vymizel a dal šanci vyniknout jiným.
Jaroslav Makovička (SNK): 3 –
Podle image drsný muž vynikl především tím, že nechtěl o všem tolik „plkat“ jako ostatní („… a nechci se nikoho dotknout.“). Dotáhl to do takového extrému, že vlastně neřekl vůbec nic.
Neodpustím si jednoho žolíka na závěr.
Kdybych měl někomu dát pětku, tak ji dostane senátor Karel Tejnora (ODS), který mi svými vstupy do diskuse připomínal hodnou paní učitelku, jež nechá své žáčky, aby si zvolili svou samosprávu, načež jim ji celou pohaní a na závěr vyvěsí na nástěnku jinou, bližší svým vlastním představám. Ačkoliv za nikoho nekandiduje, hlásil se a vyjadřoval se k diskusím, které již byly dávno uzavřené. Takový hodný taťka to je. Jen doufám, že si v senátu nemyslí, že u nás v České Lípě jsme takoví všichni.
