Značný úspěch zaznamenala patnáctiletá Nikol Pekárková, která s juniorskou reprezentací odehrála přípravný trojzápas proti Švýcarkám. Nutno dodat, že to nebyl první úspěch, nadějná útočnice už si totiž s reprezentací zahrála na několika jiných akcích.
Trenér reprezentace Jiří Uher o ní mluví jako o budoucnosti českého florbalu. Naplní nadějná hráčka svůj potenciál?
„O nominaci jsem se dozvěděla na konci ledna, kdy jsem byla v Liberci na tréninku a hrály jsme přátelák proti německé reprezentaci. Pak jsem odcházela z tréninku a přišel za mnou Jiří Uher a donominoval mě. Byla jsem hrozně zaskočená, ale měla jsem z toho radost,” popisuje Nikol a také říká: „V pátek jsem hrála první dvě třetiny, v sobotu jsem seděla na tribuně a v neděli jsem hrála celý zápas, i když to třetí třetinu stáhli na dvě lajny, tak mě dali do jiné lajny. Myslím si, že můj výkon byl zatím nejlepší ze všech akcí.” Na závěr dodává: „Určitě bych se chtěla zúčastnit dalších akcí a budu dělat vše pro to, aby se to povedlo.”
Na její adresu se rozsáhle vyjádřil také trenér juniorek Jiří Uher, který o této nadějné českolipské rodačce říká: „Nikol nezahrála úplně dobře na EFT, kde se projevilo, že je mladší ročník, pak taky nervozita, atmosféra a tlak toho, že hraje první reprezentační zápas. Váhali jsme s nominací, protože jsme chtěli vyzkoušet další hráčky, neboť nám výrazně chybí pravé podhroty do systému. Nakonec shodou okolností a náhodou bylo hodně hráček a zraněných a nemocných, tak jsme se rozhodli, že přece jenom dáme Nikol šanci, protože si myslíme, že ona budoucnost má, že je dobrá hráčka a že jen potřebuje zkušenosti.”
„To, že jsem ji donominoval, se ukázalo být dobrým krokem, protože zahrála velmi dobře. Překvapila nás, na podhrotu byla hodně silná a zahrála tak, že jsme neměli potřebu ji testovat ve všech třech zápasech. Ušetřili jsme její síly na třetí zápas, což pak svědčilo o jejích kvalitách.”
„Je to ročník 1999, takže má určitě šanci zasáhnout jak do Mistrovství světa v Kanadě, tak v dalším cyklu do dalšího šampionátu. Je to hráčka s potenciálem dvou Mistrovství, což se hodně cení. Je perspektivou a talentem, se kterým má smysl pracovat a myslím si, že by měla být tahounem toho druhého cyklu. Všechno ale záleží na tom, jak se bude rozvíjet dál, jak bude pracovat, jak bude trénovat a jak se s tím popere dál. A samozřejmě i s tím, že ostatní hráčky budou mít devatenáct a ona teprve sedmnáct let. Určitě na ní není vidět, že je ročník 1999. Je vidět, že chce jít dopředu, a takové hráčky mají místo jak v reprezentaci, tak i v budoucnu.”
„Může přijít zranění, může přijít cokoli, což může ovlivnit všechny výhledy, které jsou momentálně velmi pozitivní a optimistické. Má ale velmi dobré zázemí. Celá její rodina se snaží vytvořit zázemí a podmínky pro to, aby rostla a aby šla dál a stala se z ní opravdu reprezentantka. A to nejen jako juniorská, ale především ženská. My totiž nebudujeme hráčky primárně do juniorské reprezentace, ale snažíme se pracovat na hráčkách, které můžeme dál předávat do ženské reprezentace, které budou dlouhodobě podávat dobré výkony a můžou posouvat ženský florbal zase dál, třeba na bronzovou nebo i vyšší medaili.”
Všechny dosavadní úspěchy jsou pro mladou florbalistku jako letištní rampa pro snové pokračování a je jasné, že bude chtít na podobnou zkušenost chtít navázat. Momentálně hraje na hostování za liberecké juniorky, kde si počíná parádně – vede všechny statistiky! Nastřílela nejvíc branek (23), zaznamenala nejvíc asistencí (15), ale zároveň také nastřádala nejvíce trestných minut (11). Dohromady má tak 38 kanadských bodů, čímž si na druhou nejužitečnější hráčku v týmu vytváří náskok hned jedenácti bodů. V celé soutěži je v bodování průběžně pátá.