Florbalový klub FBC Česká Lípa disponuje několika mládežnickými kategoriemi, z nichž se rekrutují budoucí naděje pro dospělý A-tým. V poslední době se do mužstva dospělých zapojuje stále více mladých hráčů a jedním z nich může zanedlouho být i brankář juniorky Milan Petrik.
„Když budu jednou chytat za áčko, budu spokojen,“ říká gólman, jehož na jaře čeká asi nejtěžší zkouška v životě. Nejedná se však o žádný zápas, nýbrž o maturitní zkoušku na Obchodní akademii v České Lípě.
Po šesti odehraných zápasech ve druhé lize juniorů skupiny A máte na svém kontě jedenáct bodů a usadili jste se na třetím místě. Jak hodnotíš začátek sezony?
Začátek sezóny hodnotím určitě pozitivně. První tři zápasy nám vyšly a poslední utkání s Libercem jsme si prohráli první třetinou, jinak jsme byli celý zápas lepší, z mého pohledu. Teď máme dva důležité zápasy proti Plzni (remíza 7:7 – pozn. aut.) a znovu proti Liberci (6:6 – rozhovor vznikal před těmito dvěma duely – pozn. aut.) a ty musíme zvládnout, jsou to naši asi největší konkurenti v bojích o první místa v tabulce. Ale začátek sezóny určitě hodnotím kladně.
V brankářských statistikách ti patří páté místo mezi všemi gólmany. (Rozhovor vznikal před zápasy s Plzní a Libercem – pozn. aut.) Jsi zatím spokojen se svými výkony?
Svoje výkony nehodnotím nějak katastrofálně, ale mohlo by to být každopádně lepší. K těmto statistikám mi hodně pomáhá tým a skvělá obrana. Jsou tam neustále věci, na kterých musím zapracovat a plně se sebou spokojen nejsem. Za tyhle statistiky jsem rád a je hezké se na to koukat, po očku to samozřejmě pozoruju a nebudu říkat jako ostatní gólmani, že mi je to fuk a hlavně, ať vyhrává tým. Dle mého by každý gólman měl mít přehled o svých výkonech, na prvním místě jsou u mě taky určitě výsledky týmu, ale soustředím se rovněž na sebe a na moji výkonnost. Takže páté místo samo vypovídá o tom, že mám ještě na čem pracovat.
Kdo patří podle tebe mezi největší favority na postup do extraligy juniorů?
Tak samozřejmě my, protože máme ty nejvyšší ambice, takže bychom rádi patřili mezi týmy, které se o to poperou, ale podle mě k favoritům patří i Brno nebo Black Angels.
Kromě toho, že sám florbal hraješ, ještě trénuješ starší a mladší žáky v klubu FBC. Do toho navíc studuješ. Jak je časově náročně skloubit všechny věci dohromady?
To je v současné době pro mě asi největší problém všechno časově skloubit dohromady. Florbal mi zabírá hodně času, ale musím se také soustředit na školu, do toho trénuju kluky, takže je taky dost věcí, které musím odkládat nebo rušit, jelikož na to nemám čas. Trénování mladších a starších žáků mě baví a rád tomu obětuju svůj volný čas, ale jak říkám, nejde to vždy, protože teď toho mám víc než dost. Tento rok maturuji, takže se snažím soustředit v první řadě na školu, ale většinou samozřejmě vyhraje florbal a jdu raději na trénink, než abych ležel v knížkách. Naštěstí je nás na trénování víc, takže si vždy s kluky a se Štěpánem nějak vzájemně vyhovíme a časově rozložíme tak, abychom to stíhali a zároveň tomu dávali maximum a těm klukům se věnovali naplno.
Máš nějaký florbalový vzor mezi brankáři?
Tady není potřeba dlouhých proslovů nebo zbytečných slov. Stačí dvě slova: LUKÁŠ CHYNA (úsměv). Kromě Lukáše přímo vzor asi nemám, abych pravdu řekl, ale určitě jsou gólmani, kteří se mi líbí svým stylem chytání a svojí osobností. Patří mezi ně například David Rytych, Honza Barák, Michajlovič a samozřejmě nesmím zapomenout na Patrika Amanna, což je pro mě nejlepší gólman světa, podobně jako mladá naděje České Lípy Jakub Kněžour (smích). I v mé věkové kategorii jsou brankáři, kteří jsou velice kvalitní a ambiciózní, ale raději nebudu jmenovat.
Máš nějaký florbalový sen, kam bys to chtěl po florbalové stránce dotáhnout?
Vyloženě přímo sen asi ne. Někde v koutku mysli bych chtěl jednou do repre, ale myslím, že to musí zůstat u toho snu, jelikož konkurence je obrovská a jsou tu mnohem kvalitnější gólmani, kteří na to mají předpoklady. Když budu jednou chytat za náš A-tým, budu spokojen.
Jaký je tvůj největší florbalový zážitek?
Pro mě osobně je velký zážitek každý vyhraný zápas, kdy v týmu panuje super nálada, samozřejmě legrácky a naschvály v kabině a cesty na zápasy. To jsou asi chvíle, které mi dávají další motivaci se posouvat dál, a proto to dělám, protože mě to baví, naplňuje a jsme super parta. Nedělám to z nudy nebo proto, že musím, ale proto, že mě to baví a naplňuje. Jinak velký zážitek bylo play-off a výjezdy do Prahy. Něco, co v životě nezapomenu.
Máš před zápasem nějaký zvláštní rituál, který dodržuješ?
Tak asi každý gólman má nějaké podobné rituály, zvyky nebo věci, které si vždy bere s sebou na zápas. Já jich samozřejmě mám taky několik, je jedna či dvě, které nezapomenu nikdy, jde hlavně o věci, které máte s něčím spojené, věci, které mě dostávají do psychické pohody a dokážou mě vyhecovat, ale nerad bych je jmenoval.