Rozhovor s Milanem Garčarem nejenom o blížící se akci, ale i o jeho dalším angažmá a dvouleté zkušenosti ve Švédsku. Jeden z nejvýraznějších českých florbalistů v úterý přijede v rámci reprezentačního minisoustředění do České Lípy.
Milane, za týden se zúčastníš s národním týmem v České Lípě akce k patnáctiletému výročí florbalu v tomto městě, jak se na tuto akci těšíte a jaký vás zde čeká program?
Těším se hodně. Vím, že je tato chystaná akce pro klub velice významná a důležitá. Je skvělé, že se podařilo domluvit reprezentační účast. Jen to poukazuje na fakt, že i florbalová Unie vnímá florbal v České Lípě jako svou významnou část. Podle programu, který máme k dispozici, pro nás trenéři připravili 2 tréninky a samozřejmě večerní přátelské utkání. Dále budeme se spoluhráči k dispozici pro autogramiádu a besedu. Určitě to bude příjemný sportovní den.
Máš za sebou jistě náročnou sezónou, je pro tebe komplikace se ještě na konci května věnovat florbalu a reprezentačním povinnostem?
Reprezentace je vždy mimořádná. Ta se neodmítá, ať už se jedná o MS nebo o propagační akci. Navíc letošní ročník byl pro mě dost psychicky náročný, nedařilo se nám na klubové úrovni a tak se moc těším, až se potkám s klukama a budu se florbalem znovu bavit.
Co vůbec víš o florbale a FBC v České Lípě a máš čas při svém zahraničním angažmá sledovat jeho výsledky?
Znám se dlouho se Štěpánem Slaným, takže jsem vlastně už od začátku sledoval, jak se vede jemu a tím pádem i celému klubu. A to nejen po výsledkové stránce. Vím, že FBC je klub s velkými ambicemi a vzhledem k tomu, jak se v Lípě florbal rozvíjí, bylo by skvělé, kdyby se místní tým dokázal probojovat do extraligy. Určitě by to oživilo stávající situaci. A jsem přesvědčen, že zápasy před plnou halou musí být pro každého soupeře skvělým zážitkem. Snad si budeme moci užít tuhle parádní atmosféru i my v úterý večer.
Ty jsi jedním z nejvýraznějších hráčů českého florbalu, máš za sebou druhou sezónu ve švédské superlize, nejlepší soutěži světa, jak moc velký je to rozdíl oproti české extralize a jak se liší přístup a zázemí v těchto soutěžích?
Těch rozdílů je hodně, ale možná nejzásadnější rozdíly se dají najít v individuální technice, důrazu a samotném přemýšlení o sportu. Tréninky jsou mnohdy náročnější než samotné zápasy a od začátku do konce sezóny se na nich bojuje o sestavu. Pro Superligu je taky skvělé, jaká je tam vyrovnanost. V drtivé většině utkání není favorit na vítězství. Ale o tom všem by se dala sepsat kniha.
Ty ses nedávno vrátil do České republiky a řešíš svůj další osud, máš již rozmyšleno, kde budeš v příští sezóně hrát?
Abych řekl pravdu, tak situace kolem mě je teď trochu zamotaná. Ale v dobrém slova smyslu, je to příjemná starost. Rád bych vše vyřešil před začátkem letní přípravy, abych se mohl dobře připravit na příští rok. Takže ještě nějaký čas zbývá.
O tobě se ví, že jsi ze severních Čech, původem z Ústí, dlouho jsi hrál za Liberec, dočkáme se někdy toho, že třeba zakotvíš někde mezi těmito městy?:)
Proč ne? Říká se, nikdy neříkej nikdy a proto se může stát, že si rád vyzkouším nové, pro mě tak trochu neznámé, prostředí. Záleží na okolnostech a příležitosti. Tak mě teď napadá, že si budeme muset se Štěpánem Slaným sednout a probrat budoucnost. Mám rád velké projekty, jichž mohu být součástí.
Foto: www.floorballcamp.cz