
Druhý díl offline rozhovorů, tentokrát s ruským čarodějem v českolipské brance! Ivan se během roku v prvoligovém týmu dokonale zabydlel o čemž svědčí tento rozhovor.
1. Ahoj, jak moc ti pomáhají fanoušci při domácích zápasech?
Dvě největší motivace ve florbale: výhra a českolipští fanoušci.
2. Kdo je podle tebe další dobrý gólman v České Lípě?
Jsou všichni dobří. Každý má své kvality a nějaký talent. Ale určitě nemohu nezdůraznit, že jeden z největších podílu na letošních výkonech má Ondra Knol. Motivujeme a podporujeme se navzájem. Ondro, díky.
3. Ivane, proč jsi vůbec přijal před rokem nabídku tehdy druholigové České Lípy a co byl hlavní důvod tvého trochu nečekaného přestupu?
Bohužel se musím přiznat, že jsou v tom obrovské peníze. Prostě se musím si zajistit na důchod, takže jsem podepsal slušnou smlouvu a proto jsem šel do Lípy.))) Ve skutečnosti rozhodlo to, že se v Lípě hraje pro florbal, pro radost z vítězství, pro fanoušky a je to srdeční záležitost. Těžko se to vysvětluje a nechci nikoho urazit, protože třeba Boleslav se hodně snažila, abych tam zůstal. Bylo to těžké rozhodnutí, které bylo spíše intuitivní, než úplně racionální.
4. Jak zpětně hodnotíš svůj přestup?
Pouze pozitivně.
5. Mohl bys zhodnotit všechny své brankářské štace?
V Rusku jsem se naučil správně trénovat. Dostal jsem se do repre. Pak jsem chtěl něco lepšího a dostal jsem pozvánku v sezoně 2004-2005 jít chytat do Lotyšska. Tam jsme postoupili do playoff, ale pak mi neprodloužili víza a playoff už jsem nehrál. V roce 2007 jsem se díky Dimovi Uglanovi dostál do Čech, do Liberce. Tomáš Erben a Viktor Kolář mě chtěli v týmu. Týmové a vysokoškolské přijímačky během Czech Openu 2007 jsem zvládl, takže svůj úvodní cíl jít chytat do ciziny jsem splnil. Bohužel v Liberci se mi moc nedařilo i přesto, že tým mě vždy podporoval. Když se mi zdálo, že už se asi nezlepším, tak přišla spolupráce s Pepou Zalabákem. Josef je tím člověkem, který mně hodně pomohl s úpravou tréninků a díky němu jsem teď výkonnostně tam, kde jsem.
MB mi před rokem ukázala, že dokážu vydržet velkou konkurenci mezi brankáři. Navíc všichni víme jak silný kádr má Boleslav, takže každý trénink tam mi dával hrozně moc. Děkuji Tomášovi Pacákovi, že jsem měl možnost v Bolce chytat a že mě následně pustil do České Lípy. Toto pro mě hodně znamená.
Ted‘ jsem v České Lípě a mám možnost hrát florbal ve městě, které tímto sportem dýchá. To je něco, co jen tak každý nemá. Skvělá parta lidí, úžasní fanoušci, je to jako sen.
6. V čem se od sebe kluby lišily?
Lišily se hlavně organizačně. Jinak všude jsme chtěli jen vyhrávat.
7. Jaké jsou cíle v této sezoně?
L‘appetitvient en mangon. Z francouzštiny – během jídla dostávám větší chuť…
8. Jak bys srovnal hru České Lípy a nároďáku Ruska? Kdo by vyhrál? :-)
Těžká otázka, máme v repre hodně talentováné hráče, ale nemáme žádný herní systém. Myslím si, že by rozjetá Lípa porazila Rusko.
9. Jak dlouho působíš ve florbale a jak ses k němu dostal ??
Čas běží … už 12 let. V roce 1997 nebo 1998 byl v hale školy, kam jsem chodil na střední, první florbalový turnaj v Moskvě. Nás poprosili dát dohromady florbalový tým od školy. A skončili jsme druhý. V tu dobu jsem dělal badminton. V roce 2001 jsem se dostal k týmu a trenérovi, který chtěl florbal dělat pořádně. Od té doby mám florbal jako sport č. 1.
10. Kolik jsi zaplatil za novou helmu?
Cca 3000,-Kč. Je tam legendární košík, který mně dávali do chromu. Bylo to se slevou, moc děkuji Romanovi Vítkovi, je to BOREC.
11. Ivánku co si myslíš, na jakém místě skončíme na konci sezony?
Myslím jen na první a každou další minutu nejbližšího zápasu. Podlaha je rovná a míček kulatý, uvidí se.
12. V prvním kole jdeme na Vinohrady, jak těžká to bude série, postoupíme?
Hodně těžká. Počkám si na výsledek a pak Vám řeknu.) Ale mám neuvěřitelnou chuť na kachny…(motivace za postup od Galaxie, pozn. redakce)
13. Kolik uděláš kliků s tlesknutím za zády?
Nevím, nikdy jsem to nedělal na maximální počet. Ale 20 jich musím dát. Zařadíme to do dalších testů a uvidíme.)
14. Oblíbená kniha a proč?
Psí srdce, Mistr a Markétka, Michaila Bulgakova. Je to o tom, jakým sociálním procesům bychom se měli v našem životě vyhnout a o skutečné lásce. Těch knih a spisovatelů je víc.
15. Kde pracuješ? A kolik umíš jazyků?
Pracuji ve společnosti Elmarco (vývoj strojů pro výrobu nanovláken). Dělám chemika a projektového manažera. Když nebudu počítat mateřský jazyk, tak 3: Český, Anglický a Francouzský. Ale neřekl bych, že umím, pořád se učím spíše).
16. Plánuješ po kariéře zůstat v ČR, nebo odejdeš někam jinam?
Zatím na to neumím odpovědět ani sám sobě.
17. Jak tě po tvém příchodu přijmuli kluci v kabině a jak vnímáš ty je? Líbí se ti z nich někdo?
Od prvního dne se cítím v kabině jako doma. Měl jsem na začátku výškový problém… Třeba abych se při seznamování mohl podívat Rákosovi do očí, musel jsem použít lavičku. Líbí se mi všichni, vždyť jsou to největší fešácí českého florbalu. Mimochodem, jsem na holky.