První krok splněn, stejně jako na šampionátu ve Finsku jsme dostali do skupiny tým z Japonska, musím uznat, že i přes výsledek 21:1 se docela zlepšili, možná tomu pomohlo spojení dvou federací, které v Japonsku zaštiťují tento sport.
Asi jak jste viděli, branku jsme dostali s klaksonem oznamující konec utkání, u nás se nikdo nezlobil, rádi jsme soupeři zatleskali, za tu snahu si to zasloužili. Jsme také rádi, že DavidRytych v brance nemá čisté konto, ne kvůli tomu, že bychom mu to nepřáli, jen by s ním nešlo vydržet a alespoň tak pro něj máme další nekonečné téma. Já jsem se dostal na hřiště v polovině utkání, myslím, že tak nějak bude vypadat i moje další vytížení proti zítřejšímu soupeři z USA. Z výkonu žádný super pocit nemám, je pro mě složitější hrát pokaždé v jiné lajně a občas se tam motám jako vítr v bedně, ale jsem tu především kvůli jiným úkolům, ty přijdou v těch těžkých zápasech, což věřím, že ten zítřejší nebude. Nakonec mi tam jedna šmudla spadla, původně jsem plánoval nějakou lepší akci, ale asi se budete divit (jako jsem se divil já), Japonci o mě moc dobře věděli, již na slavnostním nástupu si na mě v chodbě ukazovali a jeden dokonce naznačoval tu známou „českolipskou fintu“. I proto když jsem se dostal za branku, jejich brankář se trochu nestandartně otočilv brance zády do hřiště, aby mě mohl lépe přečíst. No nic, zkusím to na někoho jinéhoJ. Dneska nám maséři a realizační tým připravili pěkné překvapení v šatně, každý měl připravený svůj koutek jako v NHL, malá rohožka s jménem a číslem, dresy, nebo vlastní podsedák s motivem vlajky a jménem a další věci, kvůli kterým jsme si chvilku připadali jako profesionálové.
Každý tým má svého maskota, nebo nějaký talisman, my máme Jardu Kužela z populárního Okresního přeboru, je naším patronem, a protože herec David Novotný nemůže být s námi, jeho fotku jsme dali na kužel. Vše se tak točí kolem kužele, i proto jste mohli vidět ten pozápasový rituál s předáváním kloboučků, snad si jich tady ještě několik zopakujeme.
Včera jsem se potkal v hale s Ivanem Ponomarevem, který zrovna přijel autem z ČR ještě s DýmouUglanovem (můj bývalý spoluhráč z Liberce a Boleslavi). Nebyli by to Rusové, aby neměli nějaké problémy, v Moskvě prý museli cestou na letiště roztlačovat svůj autobus, nakonec to všechno stihli a zítra jim budu držet palce v pikantním derby s Kanadou.
Na závěr bych rád popřál za získané body všem týmům, především ženám (tři bodíky) a juniorům, ti opět prokázali, že pád z extraligy byl hodně smolný. Jsem rád, že v FBC je dost hráčů mladší generace, kteří mohou dokázat velké věci a třeba se jednou podívají také na MS, musím říct, že to stojí za to. Jsem pyšný na to, že tu jsem především za Českou Lípu a moc děkuji za tu podporu, která od vás čtenářů a fanoušků ke mně přichází.
Zásoby na parapetu se tenčí, budu muset vzdát hold švýcarskému pivu, takže pivo na FBC!
Štěpán