Finská národní kinematografie je pro filmové publikum poměrně velkou neznámou. Dlouho si držela jen regionální charakter, což bylo dáno obecnější kulturní odtržeností této země od zbytku Evropy a vlastně až v průběhu 70. let vstoupila do širšího povědomí nová nastupující generace filmových režisérů.
Jedním z nich byl také Rauni Mollberg, dnes veterán finského filmu, který v roce 1972 pro filmové plátno adaptoval tehdy již světoznámou novelu finského autora Timo Mukka s názvem "Země je hříšná píseň" (česky Odeon 1980). V této mistrovsky napsané baladě se autor vrací do doby svého nejrannějšího dětství, do druhé poloviny 40. let, které prožil na chudém laponském venkově. Realistické líčení osudů jeho postav má místy charakter až naturalistického popisu, nevyhýbá se barvitému líčení konfliktních situací a otevřenému přibližování erotických scén. Zejména tato otevřenost se stala T. Mukkovi na jedné straně klíčem k úspěchu, ale na straně druhé za ni sklízel řadu odsudků od konzervativněji smýšlejících čtenářů a kritiků.
Film vznikal po dlouhé 4 roky, protože jeho kontroverzní pojetí bylo producentům mnohdy trnem v oku. Režisér Mollberg přizval ke spolupráci na realizaci filmu i autora literární předlohy, který ale těsně před jejím dokončením a uvedením na plátna kin předčasně zemřel a výslednou filmovou podobu své nejslavnější knihy už nespatřil.
Film je natočen v baladickém stylu s neobvyklou mírou realismu, který dává postavám rozměr opravdovosti a autentičnosti. V době svého vzniku se stal senzací, stejně jako jeho literární předloha. Kromě řady domácích cen je nutné připomenout i zvláštní cenu na MFF v Locarnu za režijní debut, která se stala jedním z prvních mezinárodních úspěchů finské kinematografie.
Film Země je hříšná píseň uvede českolipský Filmový klub v pondělí 11. února od 20.00 hodin v kině Crystal.