Léto se svými blockbustery takřka skončilo a filmové legendy přicházejí se svými tituly, které by možná jinak zapadly v popkornové změti. A to by byla velká škoda.
Jeden z těch posledních letních kasovních trháků je dlouho očekávaný snímek Super 8 z produkce mistra zábavy Stevena Spielberga. Vzpomínáte s láskou na jeho dobrodružné sci-fi snímky z 80. let, které tak skvěle kloubí rodinnou zábavu s napětím – na E. T. mimozemšťana či Blízká setkání třetího druhu? Na ně právě nejde u nejnovějšího snímku režiséra J. J. Abramse (Star Trek, seriál Ztraceni) nevzpomenout. Tvůrce vědomě navazuje ve svém nejnovějším filmu právě na jejich poetiku, styl i způsob vyprávění. Samozřejmě vše posunuto tak, aby se bavil i divák 21. století. Dětští hrdinové z malého amerického města pátrají, co že to uniklo z nákladního vlaku jedoucího z oblasti 51, který vykolejil u nádraží v okamžiku, kdy natáčeli na svou „osmičku“ amatérský film. Postupně se ztrácejí psi, mizí obyvatelé města a je jenomna dětech, aby to Ono našli dříve než armáda Spojených států, protože co kdyby to náhodou bylo nakonec hodné. Nic totiž není takové, jak se na první pohled zdá, byť to zapříčiňuje výbuchy a hororová napětí.
Super 8 - mysteriózní / sci -fi - USA, 2011, 112 min - režie: J. J. Abrams
Nejzajímavější akční film měsíce září, za který strčím ruku do ohně, je pod režijním vedením Nicolase Windinga Refna, dánského režiséra, který uchvátil diváky v 90. letech svým syrovým debutem z podsvětí Dealer (Pusher), a do širšího povědomí se zapsal festivalovým hitem, který byl distribuován i v našich kinech, životopisným snímkem o legendárním násilníkovi (Bronson). Jeho první snímek v americké produkci s názvem Drive s mladým Herkulem Ryanem Goslingem v hlavní roli kombinuje akční žánr s kriminálkou a vysloužil si na letošním festivalu v Cannes Cenu za nejlepší režii. Říkají mu Řidič. Přes den filmový automobilový kaskadér, v noci nájemný řidič zločineckých gangů. Láska k sousedce, smrt jejího manžela při loupeži, vysoký obnos v Řidičově kufru, mafiáni, spousta akce, rychlá jízda, pořádná porce zábavy. Film ideální pro velké plátno a dobré ozvučení.
Drive - akční / krimi / thriller - USA, 2011, 95 min - režie: Nicolas Winding Refn
Vyloženě romantické snímky pro tento měsíc nedoporučuji, i když v následujících dvou tipech je příměs romantiky znatelná. Španělský režisér Pedro Almódovar (Špatná výchova, Mluv s ní) se ve svém devatenáctém snímku Kůže, kterou nosím spojil takřka po dvaceti letech znovu se svým oblíbeným Antonio Banderasem (Desperado, Legenda o Zorrovi), aby společně vyprávěli příběh o plastickém chirurgovi, kterému se po dvanácti letech, od smrti ženy při autonehodě, podařilo vyvinout odolný typ kůže, který by jeho partnerku zachránil. Stejně jako předchozí Almódovarův snímek Rozervaná objetí je i tento kombinací melodramatu a thrilleru, v němž se prolínají různé časové roviny. Lékařova silná touha po pomstě, která nakonec vede k lásce k vlastnímu výtvoru, je směsí silných emocí, komična a velmi dobře budovaného napětí ve stylu Alfreda Hitchcocka. Nejdůležitější pro charakteristiku filmu je přiznaná inspirace v hororu Oči bez tváře Georgese Franjua (1960). Pedro Almódovar i tímto filmem dokázal potvrdit svůj status neobyčejného filmaře, který nejenže točí skvělé filmy, ale zároveň kinematografii každým svým filmem vzdává neskonalý hold.
Kůže, kterou nosím - drama - Španělsko, 2011, 120 min - režie: Pedro Almódovar
Zářijovou premiéru si odbyde i další tvůrce, jenž ve svých filmech vzdává hold filmovému médiu - Woody Allen, král neurotických a nehezkých intelektuálů. Nyní obsazuje role, které hrál v minulosti sám, povětšinou samými fešáky, jako nyní blonďákem s křivým nosem - Owenem Wilsonem (Nesvatbovi). Ten v roli neúspěšného asociálního spisovatele odjíždí se svou přítelkyní do Paříže, v níž se chce po svatbě i usadit. Když jedné noci, při které jde přítelkyně do společnosti, bloumá Paříží, objeví druhou tvář toho fotogenického města. Půlnoc v Paříži není žádná současná romantická představa o Paříži, nýbrž město 20. let minulého století, plné bujarého života a hlavně uměleckých legend, surrealistických spisovatelů, malířů a filmařů. Cestování v čase plné humoru a allenovské ironie tak konzervuje ve filmu další obraz světového velkoměsta (New York, Londýn, Barcelona) tak, jak to umí jen Woody Allen. Bylo by krásné, kdyby pro další film nalezl Woody koproducenty v České republice a natočil ho v Praze.
Půlnoc v Paříži - komedie - Španělsko / USA, 2011, 94 min - režie: Woody Allen
Pokud jste byli po shlédnutí filmu Černá Labuť Darrena Aronofského uhranuti tancem stejně jako já, drama německého tvůrce Wima Wenderse (Nebe nad Berlínem; Paříž, Texas) pro vás bude o to intenzivnější zážitek. Snímek totiž pojednává o práci nejuznávanější ženy na poli tance a divadla posledních čtyřiceti let, německé choreografce a režisérce Pině Bauschové. Wim Wenders původně chtěl na snímku Pina spolupracovat se smotnou Bauschovou, ta ovšem v roce 2009, chvíli po zahájení natáčení, ve věku 68 let zemřela. Film tak ve formátu 3D zobrazuje její tanečníky při choreografiích z jejích nejznámějších vystoupení, a to v interiérových, ale i exteriérových scénách, při nichž tanečníci proměňují běžnou realitu na místa překvapení a emocí - intenzivní vizuální zážitek a jedinečně intimní pocta této první dámě moderního tance.
Pina - drama - Německo, 2011, 106 min - režie: Wim Wenders
Na závěr jsem si schoval nejočekávanější český animovaný film poslední doby. Kinaři na internetu sváděli boj o hlasy diváků, aby právě jejich kino zažilo slavnostní premiéru. Kapela Priessnitz, jejíž frontman Jaromír Švejdík (Jaromír 99) je zároveň i výtvarníkem komiksové předlohy, po třech letech vyrazila na turné, aby jako projekci ke koncertům používala ukázky z filmu. Alois Nebel, film i jeho komiksová předloha, je příběhem o postarším nádražákovi z železniční stanice Bílý Potok v Jeseníkách z pera českého spisovatele Jaroslava Rudiše. Zamlžený černobílý snímek v režii debutujícího Tomáše Luňáka, jenž v zahraničí uspěl se svým krátkometrážním animovaným snímkem Akrobat, přichází po vzoru Sin City s technikou tzv. rotoskopie, při níž jsou scény natočené v reálu s herci po jednotlivých filmových okénkách překresleny a animovány. Snímek, jenž si svou premiéru odbyl v hlavním programu MFF v Benátkách, vypráví příběhy zdánlivě obyčejných lidí na okraji společnosti ze století, které se nám svými událostmi stále drží pod kůží.
Alois Nebel - animovaný / drama - Česko, 2011, 80 min - režie: Tomáš Luňák
Krásný zbytek léta a užívejte nastupujícího podzimu. Pokud vám začíná být zima, schovejte se do kina a nemusí to být zrovna na jeden z námi vytipovaných filmů. Václav Vorlíček totiž nachystal pokračování Saxany ve stylu Harryho Pottera, v Bláznivé, ztracené lásce si dva přátelé vyzkoušejí životy toho druhého a vy se romanticky nasmějete, krásná dívka Colombiana bude velmi akčně mstít smrt svých rodičů, za béčkové Noci žraloka na nás bude stříkat krev 3D, nebo si prostě vyberte film, který má na plakátě titulek Nejdrsnější dokument roku 2011 a jmenuje se Zneužívaný. Nestačí? Tak můžete Bez dechu zjistit, co udělá spokojený mladý muž, který na internetu jednoho dne objeví svou fotku z dětství na stránkách pohřešovaných osob. A Kamarád Justin Timberlake taky rád romantické komedie. Tak vyražte.