Páteční den přinesl opět nádherný programový nápor, tak jak tomu bylo prvního dne.
Celé dopoledne patřilo předpremiéře domácího souboru DK Jirásek s hrou Sen v noci svatojánské. Dvě školní představení ukázala některé neduhy čerstvé inscenace, ale v součtu byly obě strany spokojené. Z publika se ozýval v pravidelných intervalech smích, študáci v závěru vřele tleskali. Herci měli příležitost vyzkoušet si na plno hraní před dvakrát zaplněným sálem a dostali nádhernou soustředěnou zpětnou vazbu. První představení se vleklo, druhé nabralo na síle, která se jistojistě převede do samotné premiéry.
Večerní program pak nabídl taktéž takřka vyprodanému sálu satiru na televizní zpravodajství, v němž se mísí šíření paniky s propagací bezduchého umění. Diváci se tak ocitli v zákulisí televizní stanice, herci si střídali role televizního personálu (hlasatelka, kameraman, zvukař, maskérka) s hudebníky a zpěváky. Ad Hoc, a to je důležité říci, umí nejen hravě a nápaditě parodovat slogany, fráze a další komunikační prostředky využívané v médiích, ale také hudební postupy. Jejich naživo hrané parodie jsou všechno písně, které by obstály v nejedné hitparádě – kytarový pop s nádherně plytkým textem, variace na Daniela Landu s písní o iluminátech a konspiračních teoriích nebo radostný dechovkový duet o nutnosti vyzbrojování civilistů. Ad Hoc, jako amatérský soubor, je takový miláček publika, který sype z rukávu geniální fóry, za které jim odpustíte cokoli, co se na jevišti zrovinka úplně nezadaří. A toho je pomálu.
Úderem 22 hodiny, tak jako se v noci proměňuje vlkodlak, proměnilo se i divadlo. Endru svým hlasem a za pomoci looperu spolu s multiinstrumentalistou Igorem Ochepovskym a za podpory barmanského mistra Davida Neumanna vytvořili na jevišti divadla regulární taneční klub s jazzovými a funkovými beaty, vše vznikající na místě. Celý jejich set byl totiž striktně improvizovaný, přesto jste si připadali, že posloucháte jeden hit za druhým. Lidé tančili, konverzovali, ale především pochopili, že divadlo je prostor, ve kterém stojí za to být. A že těch lidí bylo. High Society vyhrál.
Foto: Z. Kroupová