Tato větev Štafety se stala přehlídkou budoucích českolipských nadějí. Ondřej Soukup (jeho medailonek je zde), kterého budete moci vidět v České Lípě dirigovat Rybovu Českou mši vánoční, navrhl jako dalšího zpovídaného Tomáše Novotného.
Dal jsem si Tomášovo jméno do vyhledávače a naskočily mi titulky typu: Tomáš Novotný z českolipského gymnázia nejlepším Čechem na Světové matematické olympiádě, Tomáš Novotný v národním kole 50. ročníku Chemické olympiády, Tomáš Novotný skvěle reprezentoval ČR v Středoevropské matematické olympiádě! Vítězíme rozdílem třídy v matematické olympiádě …
Pustil jsem si reportáž, kterou o tobě natočil Tomáš Mařas pro Český rozhlas (zde). Končí tím, jak jsi neměl rád dějepis. Můžeš vysvětlit proč?
Úplně nevím, ale nikdy jsem k historii neměl moc vztah. Nebylo to tak, že bych ho neměl rád kompletně – první část, kdy se probírá pravěk a starověk, mě vcelku bavila, horší to začalo být při probírání Říma a poté zejména od středověku dále. Mohlo by to být tím, že se obsahově postupně přecházelo na seznam informací typu „V roce X panovník Y způsobil Z.“, což pro mne nebylo příliš zajímavé. Navíc mám už od mala problémy se zapamatováním si jmen, takže to u mě oblíbenosti tohoto předmětu (a také historie literatury) nepomohlo.
Opustil jsi českolipské gymnázium, na kterém jsi v matematice exceloval. Jaké to je teď na vysoké škole, stále dominuješ?
Je pravda, že v mnoha předmětech stále patřím k těm nejlepším, ale určitě bych neřekl, že dominuji. Koneckonců, na Matfyz jde většina nejúspěšnějších řešitelů olympiád, následující rok tam budou dokonce dva zlatí medailisté z mezinárodní matematické olympiády.
Co přesně studuješ?
Studuji informatiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Příští rok již budu studovat v magisterském studiu, a to konkrétně obor Umělá inteligence.
Pamatuji si, že jsi prakticky bez přípravy byl schopný mít úspěchy i v chemii. V chemii je stále co objevovat. Dá se něco nového objevit v matematice?
To „prakticky bez přípravy“ je dosti přehnané – sice jsem se chemii dlouhodobě nevěnoval, ale na olympiádu jsem se vždy připravoval, a to především na fyzikální chemii. Na té totiž bylo možné na „pravé“ chemiky získat spoustu bodů, které jsem poté ztrácel v chemičtějších částech (především v organice).
V matematice je samozřejmě stále spousta věcí k objevování. Od pokroků v (přibližném) řešení všemožných rovnic, které mají často fyzikální motivaci, přes hromady kombinatorických problémů až po slavný (teoreticko-)informatický P versus NP problém (omlouvám se tímto desítkám oborů, které jsem nezmínil).
Proč sis vůbec Matfyz vybral? Uvažoval jsi vůbec o něčem jiném?
Na začátku vyššího stupně gymnázia jsem ještě uvažoval o ČVUT, ale Matfyz mi byl vždy bližší. Na rozdíl od většiny jiných (především humanitních) škol je v něm kromě „co“ neméně (spíš více) důležité i „proč“ a „jak“, což z něj dělá nejlepší školu v ČR v oboru, umisťuje se navíc velmi slušně i v mezinárodních žebříčcích.
Možná je na podobné úvahy trochu brzy, ale už máš představu, čím by ses chtěl živit?
Informatikou :-D. Konkrétněji: nejspíše jako vývojář, především co se týče návrhu algoritmů a problem-solvingu. Ideálně s umělou inteligencí, ať už jejím vývojem či využíváním. Uvažoval jsem i o vědecké kariéře, ale zatím mi to připadá méně pravděpodobné.
Myslíš, že se vrátíš do Lípy nebo se spíše uchytíš v Praze anebo ještě pravděpodobněji v zahraničí?
Zatím jsem se nerozhodl. Minulý rok o prázdninách jsem byl na stáži v jedné českolipské IT firmě, během příštího roku by mi měla vyjít stáž i v Praze. Ještě se budu muset během příštích dvou let studia rozhodnout.
Už kolem tebe krouží lovci hlav?
Osobně ne, ale ve škole se několikrát za rok pořádají akce, kdy tam mnoho velkých firem má stánky a hovoří se studenty o stážích či zaměstnání.
Pro matematiku na tvé úrovni musí být nějaké genetické předpoklady. Máš někoho podobně nadaného v rodině?
Upřímně řečeno, ani moc ne. Řekl bych, že většina mé rodiny sice patří do chytřejší poloviny národa, ale o žádném dalším „olympiádníkovi“ nevím. Bohužel v rodině nemám nikoho z oboru IT ani matematiky, což je trochu nevýhoda oproti většině mých spolužáků – dost relativně základních věcí jsem se dozvěděl až na Matfyzu. Nepříliš dobrá výuka informatiky z gymnázia tomu taky moc nepomohla.
I v posledním románu v současnosti asi nejčtenějšího českého spisovatele Hartla jsou studenti Matfyzu vykresleni poněkud klišovitě. Jací jsou ve skutečnosti? Jdou nějak charakterizovat? Jsou tam třeba nějaké různé typy, třeba sociální?
To je dost náročná otázka. Ano, najdete tam studenty (a ne zrovna málo), kteří přesně zapadají do většiny klišé. Najdete tam však i spoustu lidí, kteří méně či více do takového vykreslení nezapadají. I Matfyzáci chodí po plesech, občas po hospodách a provádějí další věci jako většina studentů jiných škol, jen tedy obvykle v menší míře. Matfyz však člověka určitě ovlivní – pokud chcete například ve skupině lidí poznat Matfyzáky, tak pokud někdo není Matfyzák „od pohledu“, tak stačí říct nějaký vtip, kterému se budou smát pravděpodobně jen oni – například o třech logicích a barmanovi.
(Pozn.: Přijdou tři logici do baru a barman se jich ptá, jestli si dají všichni pivo. První odpoví: „nevím“, druhý odpoví: „nevím“, třetí odpoví: „ano“.)
V matematice jsi uspěl nejen na národní úrovni, ale přivezl sis stříbrnou medaili i z celosvětové matematické olympiády. Můžeš našim čtenářům popsat průběh celé soutěže?
Na mezinárodní matematické olympiádě jsem byl bohužel jen jednou. První rok, kdy jsem řešil kategorii A, z jejíž úspěšných řešitelů se vybírají čeští reprezentanti, jsem velmi pokazil krajské kolo a o pár bodů jsem se do celostátního nedostal. Při druhém pokusu jsem zůstal kousek pod hranicí užšího výběru, tudíž jsem jel jen na trochu méně prestižní Středoevropskou matematickou olympiádu, ze které mám rovněž stříbro.
Mezinárodní matematická olympiáda se konala v Jihoafrické republice, přijelo tam přes 100 (obvyklý počet) šestičlenných družstev z celého světa. Soutěž byla rozdělena na 2 soutěžní dny, každý den jsme dostali 4,5 hodiny na řešení tří zadaných úloh v mateřském jazyce, přičemž vždy byla jedna úloha „snazší“, jedna středně těžká a jedna obtížná. Za každou úlohu šlo získat až 7 bodů, tedy maximální zisk byl 42 bodů, kterého (myslím) dosáhli tři účastníci (já jsem získal 24 bodů, byť si myslím, že mi vedoucí mohli ještě jeden bod vyžebrat :-D). Z každé země kromě soutěžících přijeli i dva vedoucí, jeden byl zodpovědný za výběr soutěžních úloh a druhý byl s týmem, od druhého soutěžního dne pak společně opravovali naše řešení a koordinovali udělený počet bodů s ostatními vedoucími. Nakonec se dle výsledků určily hranice pro medaile tak, aby přibližně polovina účastníků dostala medaili a rozdělení počtů zlatých, stříbrných a bronzových medailí bylo přibližně v poměru 1:2:3.
Světová matematická olympiáda se odehrála v Jihoafrické republice. To je pro biologa nesmírně atraktivní prostředí. Měl jsi možnost podívat se do přírody?
Kromě soutěže jsme měli i doplňkový program, byli jsme se podívat například i na Mysu dobré naděje a v rezervaci tučňáků. Sami jsme se s několika dalšími týmy byli podívat na jedné z místních stolových hor, i když ne na té nejslavnější. Jinak jsme moc volného času neměli.
Už jsem se ptal na profesní budoucnost. Jak si představuješ tu soukromou? Chystáš se na partnerský vztah s nějakou matematičkou anebo bys raději holku z jiného prostředí?
Zatím se moc nechystám. Co se týče „holky“, tak mám samozřejmě blíže k podobným oborům, s holkou z výrazně jiného prostředí bychom si asi moc nerozuměli.
Právě jsi složil státnice. Chystáš se na nějaké mimoškolní aktivity, na které nebylo tolik času?
Organizuji Matematický korespondenční seminář pro studenty středních škol, v rámci něhož vydáme za rok osm sérií úloh, jejichž řešení nám poté řešitelé posílají. Poslední semestr jsem na organizaci neměl kvůli státnicím moc čas, ovšem plánuji se stát opět aktivnějším. Kromě běžných prací jako je opravování úloh, jsem členem IT sekce a vedu obálkovací sekci, která se stará o rozobálkování a roznos úloh a také o jejich následné rozesílání zpět řešitelům. Kromě toho pomáhám s organizací Náboje a také se účastním několika vysokoškolských soutěží jako je Putnam či Vojtěch Jarník International Mathematical Competition.
A jak jsi v soutěžích uspěl?
Zkusím to: v prváku jsem v Putnamu (myslím) získal third prize, Jarníka jsem se z časových důvodů neúčastnil. Ve druháhu Putnam secod prize a na Jarníkovi jsem byl dělený 22. Ve třeťáku Putnam first prize (tehdy se mi to dost povedlo) a Jarníka jsem naopak pokazil kvůli špatně pochopené druhé úloze.
Také ses chvíli odmlčel, protože jsi byl na své první konferenci. Kde se uskutečnila a co jste na ní řešili?
Byla to konference Eurocomb, která se zabývá novými výsledky v oblasti kombinatoriky a koná se jednou za dva roky. Letos byla ve Vídni. Jelikož jsem se v mé bakalářské práci zabýval otevřeným problémem, jehož část se mi s dalšími dvěma spoluautory podařilo vyřešit, vznikl společný článek, který je nyní v recenzním řízení ve vědeckém časopise a byl jako jeden z výsledků prezentován na konferenci.
