I za playlisty pro Apple nebo Spotify stojí konkrétní lidé, třeba Aneta. Také ji můžete poslouchat, jak moderuje ve Fajn Radiu. Jak se k zajímavým zaměstnáním dostala a stíhá ještě něco jiného?
Pro mě jsi byla studentkou, kterou nijak moc nebavila chemie. A pak tě najednou slyším mluvit v rádiu. Ve třídě byla většina holek výřečnějších. Prozraď, jak se to zlomilo a ty veřejně promluvila.
Je pravda, že na gymplu jsem na hodinách nepatřila mezi nejaktivnější studenty. Díky studijním výsledkům z chemie, fyziky nebo matematiky jsem měla pocit, že bude lepší, když během hodiny budu co nejmíň nápadná. V těchto předmětech byl můj cíl hlavně prolézt, takže chápu, že to pak mohlo takhle působit. O to víc jsem si to ale vynahrazovala ve volném čase. Hrála jsem v ochotnickém spolku, chodila do sboru a jednoduše mě bavilo se před lidmi předvádět. Tudíž když se pak naskytla příležitost začít moderovat v rádiu během studia vysoké školy, vůbec jsem neváhala.
Jak vedla tvá cesta do ochotnického spolku? Pokud vím, nejde o rodinnou tradici.
Už si to přesně nepamatuji, ale vím, že to bylo nějakým způsobem přes kamarády. Šla jsem se tenkrát podívat na jednu zkoušku a zjistila jsem, že se mi to divadelní prostředí líbí a že chci být do budoucna součástí souboru. Měli jsme tam pak dobrou partu lidí a stali se z nás skvělí kamarádi. Mrzí mě, že už se mi pak nepodařilo při studiu vysoké školy se do divadla vrátit, ale třeba to ještě někdy klapne.
Z jaké role si tě můžeme pamatovat?
Tyjo, to musím upřímně zapátrat v paměti. Jedna z rolí byla třeba postava Evy v inscenaci Geneze aneb Černošský Pán Bůh a páni Izraelité, odehráli jsme také pohádku a úplně první role byla postava lesní víly v Kytici, ale to byl spíš takový odrazový "štěk". I tak jsem byla ale nadšená, že mám aspoň na začátek pár vět a užívala jsem si každé představení.
Jakou školu sis nakonec vybrala?
Měla jsem tenkrát jen dvě přihlášky. Jednu na DAMU a jednu na VŠE na Multimédia v ekonomické praxi. S kamarádem z divadla jsme se tenkrát přihlásili společně a oba jsme si to šli v podstatě jen zkusit. Podle toho taky vypadala moje příprava. Šla jsem tam s pocitem, že s tím vůbec nepočítám a že chci stejně jít radši na ekonomku, kvůli zaměření do budoucna. Musím se ale přiznat, že po tom, co jsem tam strávila celý den na přijímacích zkouškách, tak mě atmosféra té školy hrozně nadchla a bylo mi pak líto, že jsem se na to doopravdy nepřipravila. Teď jsem ale upřímně ráda, že jsem vystudovala Multimédia, protože je to hrozně zajímavý obor a rok od roku se posouvá dál. Navíc propojení kreativní části a ekonomické mi přijde jako skvělý nápad.
Nepřipravení na DAMU nemají šanci?
To určitě mají. Akorát já bohužel nepatřila mezi ty, kteří se nemusí připravovat a mají rovnou talent od přírody. Je zajímavé pozorovat, že v každém ročníku je skupina lidí a každý student je něčím odlišný a zajímavý. Pamatuji si, že se mnou na přijímacích zkouškách byla slečna, která mi říkala, že už je tam po čtvrté a pokaždé se připravuje zhruba půl roku. Přesto ani ten rok se znovu nedostala. Obdivuji, že někdo i přes tolik neúspěchů je pořád vytrvalý. Akorát se obávám, že v tomhle oboru už je to pak trochu beznaděj.
Ty jsi tendence zkoušet to znovu už neměla?
Měla, hned další rok, ale jelikož už jsem studovala obor, který mě bavil, tak jsem si řekla, že to nemá smysl. Navíc hned ve druháku jsem začala pracovat v rádiu a zjistila, že moderování bude možná ta nejlepší cesta. Bavila mě možnost spojení adrenalinu ve formě živého vysílání a také toho, že můžu pracovat s hudbou. Což se pak během dalších let ukázalo jako moje největší vášeň. Před rokem a půl jsem totiž začala vytvářet playlisty v rámci streamovací služby Apple Music a je to pro mě v podstatě splněný sen.
K tomu se ještě dostaneme. Nejprve mě zajímá to studium. Jaké jste třeba měli předměty?
V rámci ekonomické praxe jsme měli stejný základ jako studenti Fakulty informatiky a statistiky, což znamená například studium matematiky, statistiky, účetnictví a další. Kreativní část pak obsahovala předměty z různých odvětví. Konkrétně třeba digitální fotografii, typografii, audiovizuální komunikaci, ale třeba taky dějiny umění nebo web design. Během studia jsme si vyzkoušeli natočit krátkometrážní film, nahrávali reklamní spot do rádia, fotili anebo jsme si zkoušeli pracovní pozice ve fiktivní reklamní agentuře. Rozhodně bych ten obor doporučila všem, co jsou nějakým způsobem kreativně zaměřeni a zároveň chtějí mít zadní vrátka v podobě ekonomického vzdělání.
Nabídku k práci do rádia jsi dostala nebo jsi ji aktivně hledala?
Byla to spíš celkově náhoda. Kamarádka sdílela na facebooku, že v Rádiu SPIN hledají někoho na brigádu při vysoké škole. A jelikož jsem viděla příležitost práce v rádiu, tak jsem tam hned napsala. Během měsíce jsem pak začala jezdit několikrát týdně brzo ráno k základním školám rozdávat reklamní předměty rádia. No a časem mě napadlo se mého tehdejšího šéfa zeptat, jestli by nebyla možnost si vyzkoušet moderování. Absolvovala jsem hlasové zkoušky, které dopadly úspěšně, a nakonec jsem začala vysílat každý všední den večer písničky na přání.
Rádio SPIN je zaměřené hodně žánrově. Byl to tvůj šálek kávy?
Docela jo, já obecně poslouchám skoro všechno a nemám přímo vyhraněný žánr, který bych upřednostňovala. Právě díky hudbě na Spinu jsem začala poslouchat hip hop a rap mnohem víc, protože jsem potřebovala mít přehled. Navíc když to člověk slyší každý den, tak se mu to automaticky dostane pod kůži a zná všechno nazpaměť.
Ale já tě zaznamenal až v jiném rádiu. Kolik jsi jich vyzkoušela?
Jen dvě. Rádio SPIN a Fajn rádio, kde vysílám momentálně třetím rokem. Máme tam skvělý kolektiv lidí a tím pádem se do práce každý den těším, za což jsem hrozně ráda.
A teď mi jako laikovi vysvětli tu streamovací službu.
Mým hlavním úkolem je vytvářet playlisty, které se týkají české a slovenské scény a je to různorodé. Začínalo to tak, že jsem tvořila playlisty zvané “Essentials”, což je vlastně výběr toho nejlepšího od jednotlivých interpretů. Je to práce na dálku, což mi vyhovuje, především z časového hlediska. Můj šéf je Španěl a pracuje v madridské centrále Applu a funguje to tak, že komunikujeme přes e-mail. Když je potřeba něco vytvořit, tak mi zadá úkol, řekne deadline a následně pak proběhne cca měsíční schvalování, než se to oficiálně zveřejní.
A to je teda práce ještě mimo rádio?
Jojo, jelikož je to externí práce, tak se to dá dobře zvládat souběžně.
Takže jsou to podobné playlisty jako znám ze Spotify? Takové ty výběry typu Česká scéna apod. Jen pro jinou firmu.
V podstatě jo, je to dost podobné.
Proč jsi měnila radia? Šla jsi za lepší nabídkou?
Ne, ne, na Spinu jsem skončila a po dvou měsících jsem začala dělat na Fajn rádiu. Šla jsem tenkrát na casting na pořad o počítačových hrách a jeden z dalších účastníků byl kluk, co tenkrát vysílal na Fajnu už delší dobu. Řekl mi, že zrovna někoho hledají, tak jsem tam do týdne šla na pohovor a ještě ten den mi volala tehdejší programová ředitelka a klaplo to.
Jedeš i v počítačových hrách?
To vůbec ne, ale tenkrát mi zavolali z televizní produkce, jestli nechci dorazit na casting a jelikož jsem to brala jako novou příležitost, tak jsem si řekla, že to minimálně půjdu zkusit. Nakonec ten pořad ani nevzniknul, ale nebýt toho, tak na Fajn rádiu pravděpodobně nejsem.
Takhle to vypadá na pestrý život, ale je pravda, že čas letí, už je to asi osm let od maturity, ne? Ještě máš za sebou nějakou další zajímavou zkušenost s castingy nebo prací v médiích?
Jojo, letí to hrozně, zrovna dneska na mě vyskočila na Facebooku vzpomínka na maturitní video. Co se týče zkušeností, tak v minulosti jsem pracovala na Óčku a v internetové televizi Stream. Na obou pozicích jsem se starala o sociální sítě, což mě bavilo, protože jsem aspoň měla kde zúročit zkušenosti ze školy a zároveň to bylo něco kreativního. Jenže díky rádiu jsem přestala stíhat mít dvě práce najednou a ani jednu pak nedělala pořádně, což nefungovalo dobře ani pro jednu stranu. Takže jsem si ve finále vybrala rádio.
Jak vypadá pracovní den moderátora v rádiu? Co všechno si musíš dělat sama a na co máš tým?
Pro svojí show si chystám především vstupy. Každý den musím posílat před vysíláním přípravu svému šéfovi, ve které jsou obsažena témata, o kterých budu mluvit, různé aktuality a hudební novinky. Jelikož vysílám v čase 10 - 14, tak mě většinou poslouchají lidé v práci a podle toho taky vybírám témata jednotlivých vstupů. Jako inspirace mi slouží především sociální sítě, média, ale taky třeba občas příběhy mých kamarádů nebo mé vlastní, které se dají pak v éteru využít. Ve studiu je po celou dobu se mnou zprávařka, se kterou často rozebíráme jednotlivá témata a playlist pak připravuje náš hudební manažer.
Tak uveď třeba poslední příklad. To máš přípravu v sešitu jako my ve škole?
Dá se říct, že jo. Většinou je to na necelou A4 a často tam píšu i věci, co třeba nemusím ten den využít, ale mohou se hodit. Snažím se hodně poslouchat i zahraniční rádia a čerpám tam nové nápady. Minulý týden jsem třeba řešila v éteru povolání, ve kterých jsou lidé podle nějakého průzkumu nejvíc šťastní a posluchači tipovali, jaká to jsou. Jakmile se mohou do vysílání nějakým způsobem zapojit, tak to funguje nejlíp.
A ve kterém povolání jsou nejšťastnější?
Už si přesně ten žebříček nepamatuji, ale myslím, že autor článku do něj zařadil i povolání učitele. Všechno se musí ale v éteru brát trochu s nadsázkou.
Máš dvě práce. Stíháš i něco jiného?
Jasně. V rádiu máme super kolektiv, takže dost času společně trávíme i mimo práci. Chodíme společně na večeře, na koncerty, do divadla a je super, že i když spolu trávíme tolik času, tak si nelezeme na nervy. Většinou. Mimo to se pokouším hrát golf. Když je sezóna, tak se snažím chodit aspoň dvakrát týdně trénovat. Krom sportů mě baví i focení. Ale přiznám se, že v poslední době to dost zanedbávám.
Focení na které straně fotoaparátu?
Na straně fotografa. Nejvíc mě baví fotit, když někde cestuji anebo jednoduché portréty. Na té druhé to zas tak ráda nemám.