To bylo řečí, než se Vráťa nechal přesvědčit, aby vytáhl štětku, váleček a dal do pořádku byt po výměně oken.
Nejprve bílou barvou jen ošmrdlal okolí parapetu.
„To nemyslíš vážně,“ pustila se do něj manželka. „Nevidíš, jak to vypadá blbě? Na té staré barvě je vidět každý nový tah. Nemohl bys vymalovat rovnou celou stěnu?“
Vráťa něco zamručel, pak skočil přikoupit barvu a vymaloval celé okenní stěny.
Když skončil s dětským pokojem, zaslechl z ložnice, kde už barva pomalu vysychala: „Vráťo, pojď sem!“
Manželka stála uprostřed místnosti, ruce v bok. „Vidíš to?“
„Ne,“ mlžil Vráťa.
„V tom rohu. Ten přechod je hrozně znát.“
Vratislav sjel znovu do obchodu, přikoupil barvu a během zbytku víkendu vymaloval celý byt. I se stropy.
V pondělí v podvečer někdo zazvonil. „Jestli jsou to Jehovisti, tak se s nima nebav. Jako minule …“ upozornila Vráťu žena, když se zvedal z křesla.
„Dobrý den! Pan Jeřab?“ zeptal se ho muž, který mu byl povědomý.
„Ano.“
„Mám pro vás takovou nemilou informaci. Já jsem z té firmy, která vám tady měnila minulý týden okna. Moji chlapi vám omylem zabudovali Alpha plus nadstandard verzi, co měla jít k sousedům, zatímco vy jste si zaplatili verzi Basic. Vím, že je to nemilé, ale je několik variant řešení. Třeba okna vyříznout …“
„Kolik je rozdíl?“ vyhrkl Vráťa.