Hlavní šéf tábora si sezval všechny vedoucí oddílu na večerní poradu.
"Máme problém. Majitel objektu si byl u mě ztěžovat. Za chatičkami jsou další hromady výkalů. Vlastně se to týká jen dětí z tvého oddílu,“ otočil se šéf na Naděždu.
Ta se pokoušela nedat na sobě nic zdát. „Promluvím s nimi,“ slíbila.
V noci se u Nadi v chatce dlouho svítilo. Ještě včera byla hrdá na svůj pedagogický um. Její svěřenci se v noci nikdy necourali přes celý tábor, první měli zhasnuto. Nikdo je nikdy nejmenoval, že by ho vzbudili nebo že by vyplašili hlídku.
Ráno si vzala své děti na vycházku, a když byly dostatečně daleko od tábora, vyzvala je, aby si sesedly.
„Mám pro vás dobrou zprávu. Vedoucí tábora se rozhodl zvýšit vám za dobré ranní úklidy kvótu kartiček na kadění.“