Marián byl průměrný pisálek.
Stal se sice autorem románu pro kluky s názvem Puberťáci, který posloužil jako scénář k filmu, přesto musel stále psát cokoliv a pro kohokoliv, aby se uživil. Do regionálních novin například přispíval sérií rozhovorů s osobnostmi provinčního městečka. Tentokrát ho šéfredaktorka vyslala představit nového katolického kněze.
Vyslechl si stížnosti na současný morální úpadek společnosti a netroufl se zeptat na nic z toho, co ho opravdu zajímalo. (Mohou představitelé církve onanovat?)
„A máte nějaký koníček?“ pokusil se svůj budoucí text aspoň trochu oživit.
„Ano, rád sleduji nové české filmy.“
„No hurá, který vás třeba zaujal v poslední době?“
„V poslední době mě zaujal jeden. Ale v tom záporném smyslu. Já opravdu nechápu, jak může někdo ve filmu pro mládež použít větu: „Tak dneska už zasuneš! Copak jsme prasata?“
„Myslíte film Puberťáci?“