Od té doby, co se Ludmila rozvedla, vyhledávala jen krátkodobé známosti.
Po patnácti letech manželství s alkoholikem si chtěla užít svobody. Jednou měsíčně proto nechávala děti spát u svých rodičů a užívala si. Vydatně jí v tom pomáhala internetová seznamka. O nápadníky Ludmila neměla nouzi, ale řídila se pravidlem: Jednou a dost.
Dnes poprvé měla schůzku s cizincem. Teda cizincem … Igor byl Slovák.
Už přes internet se dohodli, že nebudou dělat okolky. Na férovku přiznal, že je ženatý a že mu jde jen o občasný sex. Ludmila nesnášela chlapy, kteří si zpočátku hráli na romantiky a pak byli schopní ji vyhodit z auta, když jim oznámila, že nejsou její typ.
Igor byl její typ. Bez okolků se nechala pozvat k němu domů. K sobě si nikoho vodit nechtěla. I když by vše bylo jednodušší, ale ať se chlapec snaží.
„Ale dospálne ťa brať nebudem …“ poznamenal.
„Chápu,“ pronesla světácky Ludmila.
Jedna sklenička, druhá, nesmělé polibky, dotyky, prezervativ. Vzdychy. Ludmila cítila, jak jí uniká orgasmus. Z výrazu Igora bylo jasné, že už dlouho nevydrží. Rozhodla se ještě naposledy změnit polohu. Sedla si na něj.
Ano, už to bylo zpátky. Mohla si teď sama regulovat tempo. Zavřela oči a plně se soustředila na pro ni ne tak všední zážitek.
„Už ide! Už ide!“ vykřikl Igor.
Ludmila nadskočila a zadívala se na dveře.
„Čo robíš, preboha. Orgazmus mi išiel. Teraz utiekol.“