Irma byla vášnivá bioložka.
V lednici ve svém kabinetu měla kromě láhve s vodou už jen různé biologické materiály.
Během maturitního týdne byla vyslána jako předseda do gymnázia v sousedním městě. V úterý jí během polední pauzy volala sekretářka z její školy.
„Irmuško, prosím tě, my jsme si vypůjčili tvou ledničku a dali ji do místnosti, kam se chodí stravovat maturitní komise.“
„V pohodě, hlavně když bude časem zase zpátky,“ podivila se Irma, proč jí sekretářka tak naléhavě volá právě tuto informaci.
„No, Irmuško, prosím tě, můžeš mi říct, co bylo v tom mrazáku? My jsme tu ledničku nacpali chlebíčkama, ale někdo ji odpoledne vytáhl ze zásuvky a teď jsou na těch chlebíčcích nějaké divné věci. Nějakej rosol či co.“
Irma se zamyslela: „Aha. Já jsem tam měla rozpitvané býčí oči z jatek. Sklivce, bělimu, čočky a tak.“
„Takže chlebíčky můžeme vyhodit,“ odtušila sekretářka.
„To asi jo. Hele a podívej se ještě do dvířek. Měla jsem tam plnou láhev od nějaký limonády.“
V telefonu bylo chvíli ticho, Irma zaslechla jen známý zvuk otvírané lednice.
„Tak máš, Irmo, smůlu, ta láhev tam je, ale je prázdná. Co v ní bylo?“
„Jen moč. To je v pohodě. Seženu si jinou.“