Boženka se ve skutečnosti nejmenovala Boženka, ale Phan Thi My-Duyen.
Její české jméno jí vybrala babička, která však ve skutečnosti nebyla její babičkou, ale jen jakousi tetou na hlídání, kterou platili Boženčiní rodiče, aby malou My-Duyen naučila co nejlépe česky.
Přes všechnu snahu měla Boženka s češtinou problémy. Rozuměla dobře, ale některé pojmy v odborných předmětech pletla a děti se jí kvůli tomu smály.
Nejvíce ji trápilo, že všichni vědci pojmenovávají věci, prvky a zákony po sobě. Purkyňova vlákna, Purkyňovy buňky, Mendelovy zákony, Van’t Hoffovo pravidlo, Arrheniova rovnice, Eukleidova věta, Hilbertův prostor, Avogadrova konstanta.
Když už potřetí spletla Hundovo pravidlo s Pauliho principem a spolužáci se začali nadechovat k dalšímu výbuchu smíchu, Boženka zakřičela: „Neštvěte mě nebo taky něco objevím a pojmenuju to po sobě!“