V poště mi přistál přehled nejnavštěvovanějších památek světa. Tak, jak jej sestavil Trip Advisor. Vyhrálo římské Koloseum. Pátral jsem, jestli existuje podobný seznam i pro Česko.
U nás ho sestavuje státní agentura CzechTourism. V Libereckém kraji vypadá žebříček následovně:
1. iQLANDIA se 404 tisíci návštěvníky, druhá je liberecká ZOO, třetí Centrum Babylon - Aquapark, čtvrtý Centrum Babylon - Lunapark, pátý DinoPark, opět v Liberci. Až na dalších místech jsou dvě klasické památky mimo Liberec - zámek Sychrov, hrad Trosky, hrad Bezděz a Bozkovské dolomitové jeskyně.
Celorepublikově je první Pražský hrad, druhá lanová dráha na Petřín, třetí ZOO Praha. Největší progres celorepublikově dělá areál v Dolních Vítkovicích, který je čtvrtý.
Kdo jsou vítězové v dalších krajích? Ve Středočeském AquaPalace v Čestlicích, v Ústeckém Soutěsky Kamenice (ty ročně navštíví 402 tisíc lidí), na Vysočině vede ZOO Liberec, ve Zlínském ZOO Lešná, v Jihočeském krumlovský zámek, v Jihomoravském Aqualand Moravia v Pasohlávkách, v Karlovarském hrad Loket, v Hradeckém ZOO ve Dvoře Králové (na druhém už je Stezka korunami stromů v Krkonoších, na třetím zámek Dětenice), v Olomouckém ZOO Olomouc, v Pardubickém Stezka v oblacích na Dolní Moravě, v Plzeňském porazil ZOO Plzeňský pivovar.
Svatojakubská
Já po zdolání tří páteřních tras Svatojakubské cesty v Čechách (Žitavské, Všerubské a Železné) zamířil na sever proti proudu (bavili jsme se o tom třeba v rozhovoru s Ondřejem Pourem – zde). Láká mě Sudetská trasa, která je relativně nově vyznačena jižním Polskem. Pravidlo mám takové, že mohu vyrazit jen z bodu, ve kterém jsem už někdy byl. Vypravil jsem se tedy do Žitavy a zamířil na sever podél Nisy, s cílem dorazit do Zhořelce, přejít do Polska a pak už pokračovat rovnoběžně s českou hranicí až do Broumova. Časem se vrátit do Čech a dát si Východočeskou trasu, kterou všichni poutníci chválí. Já chválím zatím všechny trasy.
V sobotu jsem si kromě chození vyzkoušel i veřejnou dopravu v Trojzemí. Zatímco německá funguje bez problémů, Poláci protáhli rekonstrukci zdejší železnice až do března. Zdůrazňuji to proto, že české dopravní vyhledavače mi ukazovaly, že se po ní dá v pohodě jezdit. Realita na místě byla jiná. Němci naštěstí vedou podél hranic náhradní autobusovou dopravu, která jezdí i o víkendu každou hodinu.
Zastavil jsem se i na žitavských vánočních trzích. Na rozdíl od minulých let trochu nabyly na síle, ale většina návštěvníků byla z Čech. Dokonce i někteří prodejci byli čeští.
Vánoční atmosféru jsem také nasával v hospicu Svaté Zdislavy v Liberci. Mám to teď pestré – pohybuji se mezi nejmenšími dětmi a zároveň se pokouším jednou týdně jezdit do hospicu, který se snaží zajistit důstojné dožití. Třeba tím, že se v něm prakticky každý druhý den koná nějaký kulturní program. V neděli jsem měl štěstí na vánoční set smíšeného pěveckého sboru Rosex z Liberce.
Ale vánočně naladěni jsme i ve škole. Chystáme se na koncert a na vánoční trhy. Každé ráno se zpívá, odpoledne se chystají výrobky na Vánoční trhy. Přidávám plakát a video z tvorby svíček z pravého vosku.
V pátek jsme měli večírek. V rámci něj jsme si mohli v lindavském Ajeto vyfouknout vázu nebo půllitr. Také jsme nahlédli do zákulisí sklárny a prohlédli si archiv, který tu zůstal po Bořkovi Šípkovi. Včetně Thálií či cen pro vítěze Tour de France.
