„Státní svátek je svátek stanovený příslušným státem, často se jedná o den pracovního klidu. Státní svátek zpravidla připomíná či oslavuje významné historické události či náboženské svátky.“ Tolik wikipedie.
Jen ve stručnosti, které dny to v Česku jsou:
1. leden - Den obnovy samostatného českého státu. To mám jako slavit, že se od nás Slováci, nám nejbližší národ, oddělili? Ano, myslím si, že to ve výsledku bylo lepší, skončily věčné tahanice o název státu i o to, kdo koho dotuje. Ale stačí si vzpomenout na ty dva - Klause s Mečiarem - a oslavovat není co. Je to svátek určený k tomu, aby vystřízlivěli ti, co našli důvod slavit Silvestra.
8. květen - Den vítězství. Tak je takové divné slavit vítězství nad Hitlerovským Německem půlku života 9. května a druhou půlku 8. května. Už si asi nezvyknu.
5. červenec (stejně mám prázdniny nebo spíše Expedici) - Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Jedna z mnoha historických nebo přesněji křesťanských lží. 5. července na Velkou Moravu nikdo nedorazil.
6. červenec (stále Expedice) - Den upálení mistra Jana Husa. Dost morbidní slavit něčí upálení. Česká klasika potvrzená hned dalším svátkem.
28. září - Den české státnosti. Oslava zavraždění knížete Václava. Asi v roce 935. Ve stejný den o šedesát let později byli vyvražděni Slavníkovci.
28. říjen - Den vzniku samostatného československého státu. Neboli rozpadlo se Rakousko - Uhersko. Je opravdu co slavit? Jako dítě jsem psal knížku, ve které se Stará Boleslav odtrhne od zbytku Československa. Jako o mnoho let starší bych raději slavil, že se něco spojilo. Budeme slavit i Brexit nebo časem Czexit?
17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. To je jediný svátek, ke kterému mám nějaký vztah. Ale než se dočkat článků o tom, jak je Zeman někde zalezlý s Ovčáčkem, nebo se dokonce dočkat projevu Babiše, raději zmizím mimo Evropu.
Ani nevím, kde jsem tuhle rýpavou náladu vzal. Bylo volno, válel jsem se v termálech, jezdil podél Dunaje na kole a lovil si kešky. Ale určitě to souvisí s tím, že se s dětmi o státních svátcích snažím bavit, aby aspoň tušili, proč mají volno.
Manželka v sobotu s kamarádkami větrala platební kartu v Křišťálovém údolí. Akce byla povedená, zájem lidí byl velký. Snad vznikla tradice, která do našeho regionu přivábí turisty.
Malý report aspoň pomocí fotografií:
Mimochodem – do Štafety chystám rozhovor s brusičem skla, který začal v Novém Boru a dnes je úspěšný v USA. Jeho díla jsou ve sbírkách bohatých Američanů a do Evropy se teprve chystají.
Další akcí, ve které bude hrát sklo jednu z hlavních rolí, bude první ročník Martinských trhů.
„Chtěli jsme vytvořit alternativu, která lidem z Nového Boru přinese možnost nakoupit si před Vánoci zboží, které v obchodech nenajdou. Je to i příležitost zažít příjemné odpoledne se svými blízkými a užít si moderní gastronomii v sychravém dni,“ uvádí Barbora Wunshová, organizátorka trhů. Kromě trhovců, kteří nabídnou netradiční šperky, hračky, oblečení nebo keramiku, bude na trzích k dostání místní pivo BORN, vegetariánská jídla českolipské Šambhaly a grilované speciality od Mass.na.
Akce se koná příští sobotu 9. 11. 2019 od 13:00 – 19:00 na Vedlejší koleji v Novém Boru. Vedlejší kolej je nový novoborský prostor, o který byste se měli zajímat. Třeba zde na jejich stránkách.
A na závěr skoro už tradiční report TV Okna z Podzimní slavnosti.