Deník z tohoto týdne jsem si rozdělil do tří částí. Je to možná jen můj názor, ale festival Všudybud považuji za největší kulturní projekt roku v České Lípě. Zřejmě více lidí zavítá o Městských slavnostech na Maxim Turbulenc nebo Moniku Absolonovou, ale na málokteré akci si můžete udělat obrázek o českolipské kultuře než právě na Všudybudu.
Kriticky musím přiznat, že kdybych si zmíněný obrázek měl udělat jen z pátečního večera, nedopadlo by mé hodnocení nejlépe. Aperitiv ale také přece neříká nic o kvalitě polévky, hlavního chodu a dezertu. Takže to, co jsem zatím viděl a slyšel beru s rezervou.
Být vystoupení Homotonu v televizi, slyšíme jen píp, píp, píp, píp. K nim asi víc napsat nemůžu, teprve jsem začínal pít a vzpomínal, jestli vtip o chuti hovna znám z osmé třídy nebo spíše z páté. Na Pupíček a Scream of the Lambs chodím rád pokaždé, když mám čas a náladu. Nemůžou zklamat, ale bohužel také překvapit. Nikam se nevyvíjejí, prakticky se jim nemnoží repertoár, ani obecenstvo. Atmosféru však vytvořili takovou, jakou to chtělo. Mě to rozhodně naladilo na dnešek, kdy se festival skutečně rozjede a nabídne pravé hody. Na pěti scénách se objeví kapely všech žánrů snad kromě dechovky (pokud se neskrývá pod nějakým mně zatím neznámým anglických názvem), nebude chybět ale ani divadlo.
Ještě včera jsem se nejvíce těšil na hard core scénu v Cascadě, ale potom, co mě Bob Suchý svou magickou silou vtáhl do kotle, mi ještě hučí v hlavě, takže vám zítra možná nabídnu komornější sestřih. Stejně jako v pátek budu průběžně vytahovat svůj Flip a nabídnu vám několik videí. (Poslední kapelou v pátečním sestřihu jsou rovněž českolipští punkeři Šašci bez hodnosti.)
Pro teď jsem nechal ze včerejšího večera udělat tzv. magický střih samotnou kameru. Za prvé je to rychlejší a za druhé jsem doufal, že tam nebude slyšet moc sprosťáren a některé slabší povahy to neodradí. Přijďte, dnes si vybere každý a bude to jízda.