Co to v Lípě smrdí a co se s tím dá dělat? Nastoupí po babče Lipče dravé mládí? Na Muchovi i v Tower Parku. Tři lákavé filmy v kině. Kde oslavit Den dětí? Dva fóry na závěr.
Probírám se poštou a píše mi pan Chot: „Doufám, že v tomto počasí někde nekeškujete, či tak něco.“
Přestože počasí už třetí víkend výletům nepřeje, i tento víkend jsem vyrazil na výlet. S manželkou jsme se zašili do Prahy a kromě pár keší jsme stihli například výstavu s názvem Ivan Lendl: Alfons Mucha či prohlídku zrekonstruované žižkovské věže, která se nyní jmenuje Tower Park Praha. Pohříchu poprvé jsem byl na Vyšehradě. Ani večer na Cestě pivních znalců s černou čtrnáctkou irského typu za 25 korun nebyl k zahození.
Když jsme v autě cestou zpět dělali můj tradiční žebříček, shodli jsme se a oba dali na první místo Tower Park. Asi jsme umělečtí břídilové, ale ten výhled na Prahu je opravdu jedinečný. Mucha nás zaujal tím, jak dokázal uspět ve Francii i USA, jak jako jeden z prvních propojil umění s reklamou na cokoliv od rumu po mýdlo. Možná i svým vlastenectvím, ale secese asi nebude pro nás tím pravým. U Lendla je zase obdivuhodné, že dokázal sbírku dát po dvaceti letech dohromady. Přesně se ukázala jeho cílevědomost, která ho vynesla na vrchol i v tenise.
Dnes se to jmenuje Tower park
Jedna z výhledových plošin
Praha ze Žižkova
Praha z Vyšehradu
Ještě vlastně dlužím aspoň nějakou fotku z minulého týdne, kdy jsem návštěvu vytáhl do německého Oybinu (který turistům nabízí stále více) a Jablonného.
Oybin
Hvozd z Oybinu
Jablonné z věže kostela
Bazilika v Jablonném odspodu
Text pana Chota, který je tradičně věnován jeho pohledu na zasedání krajského zastupitelstva, vydám chvíli po deníku.
Také mi napsal student z Boru Honza Kubelka, že by chtěl publikovat v našich novinách. A mě napadlo, že už nám tady vychází deník můj, tj. deník krotkého čtyřicátníka, deník babči Lipči, deník nekrotké seniorky. Proč teda nevyužít nějakého psavého nadšence z řad týnejdžrů? Nevím, jestli mu to půjde, jestli mu to vydrží a jestli bude více nebo spíše méně krotký. Už má připravený úvodní díl svého Tmavosvětlého světa. Ještě z něj asi mnoho nepoznáme, ale já doufám, že se chytne a postupně vypíše. Vydám také během dnešního večera.
Možná jste zaznamenali zápach, který se dnem i nocí táhl Českou Lípou. Někdo říkal, že to jde z polí, jiný z prasečáků v Dobranově či Zákupech. Místostarosta Tomáš Vlček mi v pátek zaslal vyjádření České inspekce životního prostředí.
Jde zejména o citace různých paragrafů, proto vyjímám:
V novém a nyní platném zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, je výskyt zápachu řešen vágním způsobem. V povinnostech provozovatelů uvedených v § 17 tohoto zákona není odpovědnost za vznik zápachu stanovena nijak a zápachu se zákon o ochraně ovzduší prakticky nevěnuje.
Jediná zmínka o zápachu, avšak ve svém důsledku významná, je v § 2 písm b) zákona o ochraně ovzduší v definici znečišťující látky, kde je uvedeno:
Znečišťující látkou každá látka, která svou přítomností v ovzduší má nebo může mít škodlivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí anebo obtěžuje zápachem.
Ing. Milan Drbohlav k tomu dodává: Význam této definice spočívá v kompetencích krajského úřadu, kterému nyní nový zákon umožňuje do povolení k provozu zdroje stanovit provozovateli k plnění jakýkoliv relevantní emisní limit a tedy i emisní limit pro zapáchající látku anebo stanovit vymahatelnou podmínku provozu v provozním řádu, který je schvalován ve stejném povolení (povolení k provozu zdroje).
Problematické je však ono stanovení zapáchající látky. Nikoliv zápachu jako takového, ale zapáchající složky ve vzdušině, tj. konkrétní látky nebo skupinu látek. Například thiolů, sulfanů, amoniaku apod.
Dalším problémem je jednak rozměr emisního limitu, tedy nikoliv jako dříve pachové jednotky, ale hmotnostní koncentrace dané látky (např. mg/m3). S tím souvisí i způsob zjišťování emisí. Takto lze zjišťovat emise pouze z jasně definovaného výduchu nebo komínu, nikoliv plochy (pole).
Další možnost kontroly dle zákona o ovzduší je kontrola aplikace technologie snižující emise amoniaku, konkrétně zapravení pluhem do 24 hodin od aplikace. Tuto technologii snižující emise mají zakotvenu v provozním řádu zemědělské provozy spadající pod přílohu č. 2 zákona o ovzduší, tj. velmi zjednodušeně řečeno provozy například s 200 a více ustájenými kravami. U menších provozů, nebo je-li statkové hnojivo předáváno jinému subjektu, nejsou zákonem o ovzduší stanoveny prakticky žádné povinnosti. ČIŽP provede u subjektů spadajících pod přílohu č. 2 kontrolu, zda je kejda zaorávána do 24 hodin. Ze zkušeností z minulých let však vyplývá, že k úplnému odstranění zápachu i při dodržování všech povinností nedojde.
Ing. Oto Kunt ze Zkušebního ústavu zemědělského se v jiném e-mailu vyjádřil naprosto jasně: Při aplikaci kejdy (nejen jí) se šíří zápach. Bylo tomu tak vždy a vždy bude. Samozřejmě jistá ohleduplnost za větrného počasí od zemědělců a rychlé zapracování do půdy je na místě.
Zemědělci mohou bez většího omezení hnojit až do 15. června, tak se pojďme podívat, které aktivity nám mohou nadcházející dny zpříjemnit.
Můžeme například vyrazit na klasiku s Leonardem DiCapriem v hlavní roli - Velký Gatsby, navíc ve 3D. Milovníci skandinávských detektivek mohou do kina na Hypnotyzéra natočeného podle stejnojmenné knihy Larse Keplera (v Novém Boru). Do kin vstupuje novinka Jiřího Menzela s názvem Donšajni. V pátek proběhne v Progresu už devátý Improtyjátr. Muzeum v Mimoni láká na Muzejní noc. V sobotu je dětský den - oslavit ho můžeme například v Ajetu v Lindavě, v Zákupech, Mimoni i Poslově mlýně v Doksech nebo českolipském městském parku.
Ještě jsem po třech dnech projel facebook a zaujaly mě dva fóry, tak přidávám.