Zcela se mi nedaří psát deník v reálném čase a většinou ho „předtáčím“. V době psaní tohoto dílu se s největší pravděpodobností vyskytuji na dalším pokračování projektu Lanterna futuri v Německu.
Už během týdne jsem si do mailu přeposlal článek Českého rozhlasu s mapou, z níž můžete vyčíst, kolik občanů dané obce je právě nyní ve vězení.
Jak to vypadá v našem okolí?
Česká Lípa – ve vězení sedí 97 Českolipanů (89 mužů a 8 žen), vyjádřeno procenty, jedná se o 0,26 procenta občanů.
Nový Bor je na tom obdobně – 28 vězňů (26+2) a 0,24%.
Zákupy – 6 (6+0), 0,21 %.
Mimoň – 23 (18+5), 0,36 %.
Stráž pod Ralskem – 17 (14+3), 0,43 %.
Doksy – 9 (9+0), 0,17 %.
Z okolních obcí je na tom procentuálně nejhůře Chlum, z něhož sedí tři lidé. Díky tomu je z této obce 1,24 % lidí v kriminále.
Jsou ale i obce, z nichž nesedí nikdo. Tím se může chlubit poměrně velký Sloup v Čechách.
Minulý pátek jsem byl na exkurzi. Začali jsme v cukrovaru a lihovaru v Dobrovici. Tam už jsem byl několikrát, určitě doporučuji. Ujasnil jsem si, že alkohol se z melasy skutečně dělá pomocí kvasinek. A skoro milion hektolitrů ročně, to už je na pěknou kocovinu pro celý národ. I když většina slouží jako biopalivo.
Poprvé jsem byl v Leteckém muzeu Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi. Velkým zážitkem pro mě bylo, že během návštěvy piloti několik letadel vytáhli přímo z expozice a létali s nimi. Klidně můžete ušetřit za vstupné a za slunečného počasí se jen tak roztáhnout na vyhlídkovém schodišti a sledovat šrumec. Součástí objektu je i kantýna nebo vyhlídková věž s dalekohledem. Z ní lze pozorovat i kolonii syslů na letišti.
Den jsme zakončili na dalším skvělém představení mladoboleslavského divadla (A pak už tam nezbyl ani jeden). Jsem zastáncem toho, že se studenty není nutné jezdit za divadlem do předražené Prahy, Mladá Boleslav má solidní repertoár i herecký kolektiv. Navíc tam občas Pražáci hostují. I budova divadla je reprezentativní.
Už jsem o mladoboleslavském divadle jednou psal a kritizoval jsem na něm dvě věci. Bufet a pánské záchody. U pánských záchodů jsem názor nezměnil (pisoáry příliš blízko a o přestávce dost nacpáno), ale bufet jsem minule zřejmě jen neobjevil – je nahoře na balkóně. Elegantně si před představením uděláte objednávku a o přestávce vás víno, chlebíčky, pivo čekají na stolku s přiděleným číslem.
V úterý jsem využil slunečného počasí a dlouhého dne a vyrazil pro kešku do Brniště. Při té příležitosti jsem si prohlédl zdejší „landartovou střelnici“. Vím, že to mezi lidmi rezonuje a názory lítají od super umění po vandalismus. Za mě dobrý. Nemám s tím problém. Podobných skal jsou v okolí desítky a stovky a do pískovce měli lidé potřebu šťourat vždy. Máme v okolí zase něco, co turisty zaujme. Uvidíme co na to skuteční vandalové.
