Dnes je 28. 11. 2024
svátek má René

Dan Bárta & Illustratosphere Tour, Česká Lípa, 18. květen 2004

Archiv

Kolem sedmé večerní hodiny jsem vplul do Crystalu a okamžitě zamířil k pódiu omrknout aparaturu. Každý muzikant by zaplesal nad takovou výbavou. Já ještě s lítostí, že na takovýhle nádobíčko si asi jen tak nezahraju. Asi se mám na co těšit!


Zašel jsem pro dvě deci bílého (kdybych se náhodou pobryndal) a s potřebným doutníčkem se jal pozorovat příchozí. Interně jsem je řadil do několika kategorií: - fanynky (nadšené, již se pohupují v bocích) - zvědavci (nechali se nalákat a nevědí, zatím se všetečně rozhlížejí) - intelektuálové (bez emocí, zasmušilý, vážný výraz) - ostatní ( nevím, kam s nima) - a já ( váhám mezi fanynkem a intelektuálem)


Tma. Kapela přichází. Hráči se ujímají nástrojů a Bárta sedá na barovou židli. Show začíná. Od prvních tónů jim to nadupaně šlape. Dan dává rovněž znát, proč je zpěvákem roku. Na naší scéně zkrátka nemá konkurenci. Být zde novácké superstar, rádi by museli uznat svou trapnost pokusů o zpěv.


První vrchol večera přichází asi po půlhodince hraní. Začíná exhibicí Roberta Balzara na kontrabas (málokdo v tu chvíli pobírá) a následuje KONTRABÁSNÍK. Vynikající širokoúhlá projekce ubíhajícího imaginárního lesa a chytré osvětlení dojem z hudby vizuálně umocňují. Mazec. Asi budu tančit.


Slabší chvilka pro mne nastala při zdlouhavějším představování kapely, ale poté následovala už jen jedna lahůdka za druhou. Další vrcholné chvíle znamenaly písně Městem, Pilátův sen, Živý... Mimochodem tu poslední si vybrala před časem má druhá polovička za případnou smuteční píseň na svém pohřbu, nicméně v tuto chvíli měla do mrtvoly hodně daleko.


Bárta s Illustratosphere odehráli celý více než dvouhodinový koncert na jeden zátah, v plném nasazení stavěli jednu vlnu za druhou, budovali neuvěřitelný prostor, nutili tančit, nechápat, křičet nadšením. V dobrém rozpoložení sám hlavní aktér bavil publikum svými minipříběhy, ukazoval své tóny, tančil a bavil se.


Zavěrečné přídavky byly pak pomyslnou třešní na dortu. Odcházel jsem s naprosto rozporuplným pocitem, jestli tohle všechno je vůbec možné.


Na závěr ještě obsazení:


Dan Bárta – zpěv


Robert Balzar – basa, kontrabas


Stanislav Mácha – piána


Filip Jelínek - klávesy, perkuse


Jaroslav Riedl - kytary


Jiří Slavíček - bicí