Téměř přesně po roce se na Farské louce na Slunečné opět objevily typické bílé květy přísně chráněných šafránů bělokvětých (Crocus vernus,subsp. albiflorus) z čeledi kosatcovitých. Chráněny jsou právě pro vzácnost výskytu.
V České republice je známo jen několik málo lokalit, kde se objevují. Však se kvůli své vzácnosti šafrán dostal i do lidového rčení, užívaného, když chceme-li říci, že něčeho je – no, opravdu jen jako šafránu. Jistě, to rčení se týká pouze určité části rostliny, která se používá jako koření.
Šafrány ze Slunečné jsou velmi pravděpodobně alpského původu a byly u místního kostela Nanebevzetí Panny Marie vysazeny na konci 19. století zásluhou místního faráře. Bývávalo jich zde více, teď každoročně spíše jen desítky. Jeden z místních si myslí, že příčinou jejich úbytku může být vzrostlý les přes silnici od louky, jež ji zastiňuje. A že i proto se část květů postupně stěhuje na sousední pozemek dále od lesa.
Těžko to bez seriózního výzkumu posoudit, navíc příčina úbytku nemusí být jedna jediná. Ale možná by stálo za to nějak ještě zdůraznit potřebu ochrany vzácné rostlinky. Kdekterá obec dnes obnovuje různé tradiční místní slavnosti, případně zakládá tradice nových. Nestálo by za to podle Hrabalových a Menzelových „Slavností sněženek“ založit na Slunečné něco jako každoroční slavnost rozkvetlých šafránů?