Po dvouapůlleté pauze opět začne sanace bývalého vojenského prostoru Ralsko.
Pozitivní informaci přivezl vedoucí odboru environmentálních rizik ministerstva životního prostředí Ing. Karel Bláha, který společně s kolegy přijel ve středu na prohlídku oblastí se zátěžemi po sovětské armádě.
„Zpráva o znovuobnovení sanačních prací je skvělou informací, na kterou jsme čekali nejenom my na kraji, ale i starostové dotčených obcí,“ uvedl náměstek hejtmana pro životní prostředí a zemědělství Josef Jadrný.
Znovuobnovení sanací je mimo jiné výsledkem schůzky hejtmana Libereckého kraje Martina Půty a náměstka Josefa Jadrného u ministra životního prostředí Richarda Brabce, u kterého byli kvůli Ralsku jednat před pár týdny.
„Je podepsán dodatek ke smlouvě, který byl rok a tři čtvrtě blokován. Jeho podpisem budou v nejbližší době práce obnoveny,“ potvrdil při návštěvě Ralska Ing. Karel Bláha.
Na sanace jsou vyčleněny finance ve výši 3 miliardy korun a další zdroje se hledají například z evropských dotací. Pokud vše dopadne dobře, bude na sanační práce možná k dispozici i dvojnásobně vyšší suma.
V letošním roce chce ministerstvo životního prostředí zlikvidovat 59 vrtů v Hradčanech, kde už dvě třetiny vrtů provedených kvůli sanaci podzemních vod bylo zlikvidováno. „Hradčany patří v rámci republiky k nejzatíženějším lokalitám po pobytu sovětské armády. Největším problémem je letiště Hradčany, kde došlo ke kontaminaci podzemní vody i zeminy, především leteckým petrolejem, kerosinem i pohonnými hmotami,“ vysvětlil RNDr. Richard Přibyl, vedoucí oddělení sanací Ministerstva životního prostředí ČR. Srovnatelnou oblastí na území České republiky je například bývalý vojenský prostor Milovice či Jánská na Děčínsku.
Oblasti, kde měla sovětská armáda letiště, jednoznačně na pobyt vojsk doplatily nejvíc.
V lesích okolo hradčanského letiště se nacházelo až osmdesát nádrží s pohonnými hmotami pro letadla i ostatní vozový park sovětské armády.
„Na mnoha místech byly nádrže vykopané a zůstaly po nich obrovské jámy. Nerezové vany zmizely a hmoty z nich byly jednoduše vylité do lesa,“ popsal starosta Ralska Ing. Miroslav Králík.
Sanace Ralska, která začala už v 90. letech minulého století, se tak musela zaměřit především na dekontaminaci podzemních vod a zasažené půdy. Do oblasti Ralska stát na sanaci napumpoval už přibližně 400 milionů korun, v rámci celé republiky se do sanací investovalo již 1 a půl miliardy.
„Obnovení sanačních prací v Ralsku je velmi důležitým krokem pro další rozvoj této lokality. Jestliže chceme v lokalitě cokoli do budoucna dělat, nejprve ji musíme vyčistit,“ zdůraznil Josef Jadrný.