Dnes vám přinášíme rozhovor s Miloslavem Lomičem, českolipským rodákem a nynějším dramaturgem, správcem a promítačem Kina Máj v Doksech.
Jak dlouho žijete v České Lípě?
V České Lípě jsem se narodil. Dětství jsem strávil ve Stružnici a v Žandově, od roku 1990 již v České Lípě bydlím trvale. Takže 22 let.
Jaký je Váš vztah k tomuto místu?
Cítím se tu doma. Především proto, že Česká Lípa má krásné a neobvykle pestré okolí. Navíc je to všude velmi blízko, ať už se vydáte pěšky, na kole nebo vlakem – Peklo, meandrující Ploučnice, Hradčanské stěny, lesy a rybníky, nádherné okolí Dubé a Doks s Máchovým jezerem, Ralsko, Lužické hory, nedaleké České středohoří a tak bych mohl pokračovat ještě dlouho... Najdete opravdu jen málo měst, která jsou v samém středu tolika různorodých přírodních krás. Ve městě mám asi nejraději náměstí s přilehlými ulicemi a uličkami.
Co si myslíte o vývoji České Lípy?
Tak samozřejmě nejvíce dali městu a jeho okolí zabrat komunisté – odstřel unikátního vodního hradu, bourání celých, historicky vzácných ulic, z dálky dominující sídliště na Ladech a na Špičáku a celková zanedbanost. Ale to se tehdy dělo všude, i na západ od hranic, a ne úplně všechno bylo špatné, jak se dnes ukazuje. A poslední vývoj? Bohužel řadu chyb, a to i těch nejzávažnějších, opakujeme i nyní – z kdysi nádherného kopce Tachov už zbylo jen torzo, další kopec Maršovický vrch, na který už pomalu upomínají jen haldy štěrku a cedule Lom Chlum, je kvůli zisku hrstky podnikavců již téměř srovnán se zemí, pod záminkou zaměstnání několika lidí by lidská nenasytnost nejraději rozemlela na štěrk a prodala i jeden z nejvzácnějších kopců, vrch Tlustec, a to i s jeho vzácnou flórou a faunou. O snahách obnovit devastující těžbu uranu ani nemluvě. Ale vraťme se do města. Stále nemohu uvěřit tomu, že na unikátní rozhlednu na Špičáku se kvůli anténám jednoho podnikatele vůbec nesmí, to je prostě neuvěřitelná ostuda.
Mnohem lepší situace je v kultuře – tady jde vývoj, alespoň podle mého pocitu, dobrým směrem. Velmi si cením, že město kulturu významně podporuje, a to nejen většinovou – perfektně fungující kino a filmový klub, Filozofický klub Progres, festival Lípa Musica a další kulturní akce a aktivity. Radost mám i z chystané rekonstrukce divadla. Dále mne těší, že město pořádá farmářské trhy – je to vstřícný krok k malému domácímu podnikání. Velmi se též zlepšila informovanost občanů o dění na radnici, ať už se jedná o elektronickou podobu Městských novin či o videozáznamy z každého jednání ZM na internetu. V zájmu seniorů a nemocných jsem rád za podporu městské hromadné dopravy. Určitě je dobré, že město podporuje výstavbu turistických cyklotras, ale nemělo by zanedbávat cyklistiku jako formu dopravy přímo ve městě.
Jaký máte názor na současný stav města Česká Lípa?
Za největší problém považuji pokles stavu zeleně a nadměrnou dopravu ve městě. Podle Zprávy o zdraví v Libereckém kraji 2010 se Česká Lípa pohybuje na samé špici úmrtnosti na rakovinu plic a průdušek v kraji, což považuji za více než alarmující. O příčinách tohoto jevu sice můžeme spekulovat, ale dokud nebude zjištěna jiná příčina, je nezbytné přinejmenším změnit dosavadní přístup k zeleni ve městě. Té totiž neustále ubývá, neboť pokácená se nahrazuje nedostatečně nebo vůbec, a péče o náhradní výsadbu je velmi tristní. Když jsem před časem vyzýval město, aby zajistilo včasný, pravidelný a důkladný úklid města, především po zimním posypu, byl jsem ujištěn, že vše je v pořádku, a vyzván, ať se do úklidu zapojím sám. Rád bych, ale úklidovými stroji na čištění silnic opravdu nedisponuji. :-) Podobně mi bylo odpovězeno, když jsem kvůli nadměrné prašnosti, která v České Lípě velmi často přesahuje povolené limity, žádal pravidelné skrápění silnic, které je v jiných městech běžné. Úklid se sice trochu zlepšil, skrápět však město zřejmě nadále vůbec nehodlá. Ani v období největších inverí nedochází ve městě k žádným regulačním opatřením, jako by to nikoho vůbec nezajímalo. Aby těch stesků nebylo málo, nemohu si odpustit politování nad tím, že téměř čtyřicetitisícové město nemá své vlastní fungující koupaliště – z těch dlouholetých nekonečných výmluv o tom, proč to nejde, jsem už docela unaven.
Vnímáte Českou Lípu jako fungující celek, či jako souhrn jednotlivostí?
Spíše jako to druhé. Je zjevné, že minimálně v oblasti architektury města, ke které míří Vaše další otázka, neexistuje žádná urbanistická koncepce, od které by se případný další vývoj mohl odrazit, nebo čím by byl limitován. Pak dochází k tomu, že se územní plán mění podle momentální potřeby, že se stále prodává městský majetek, že jsou placeny projekty buď úplně nesmyslných nápadů, jako například rozhledny na Holém vrchu nebo třeba některé zbytečné kruhové objezdy. Kdyby něco takového, jako je urbanistická koncepce vývoje města, existovalo, asi by se nyní nemuselo řešit, zda se Banco zbourá a místo něj vyroste ještě něco obludnějšího, většího a méně konzistentního.
Jak funguje/nefunguje a jak by se dle Vás měl vyvíjet střed města?
Střed města, jak je dnes běžné ve světě, by se měl proměnit spíše v oázu klidu a spočinutí, kde se budou lidé setkávat, korzovat, vysedávat na lavičkách a povídat si. Tím dnes rozhodně není – pro samý hluk z projíždějících aut neslyšíte vlastního slova ani na náměstí. Měl by se proto začít postupně zbavovat zátěže individuální dopravy. To znamená například uzavřít pro automobily náměstí, jak prosazoval svého času již bývalý starosta města Zdeněk Pokorný, který byl zastáncem rozumné a závazné koncepce vývoje města, jemuž vděčíme za tu lepší dosavadní podobu centra města . První krok k tomu již byl učiněn, když se z části třídy Jindřicha z Lipé stala pěší zóna. Namísto parkovišť spíše vysazovat stromy a zakládat parčíky. Rozhodně bych v centru již nic dalšího nestavěl.
S veřejností hýbe informace o výstavbě dalších obchodních center právě ve středu města, jaký je Váš názor?
Myslím si, že obchodních center, jak se těmto ošklivým stavbám říká, má už Česká Lípa víc než dost. Estetická hodnota těchto betonových krabic by musela být vyčíslena v záporných číslech, a je dost hrozné už to, že byly postaveny na nejvyšším místě města, takže jsou viditelné i z velké dálky, například z kopce Kozel, takže navíc poškozují i krajinný ráz. Představa, že něco takového vyroste pár metrů od Unionky, přímo ve středu města, je opravdu děsivá. Nejsem žádným velkým příznivcem architektonického stylu, v němž je postaveno Banco, ale ve srovnání s tím, co se většinou staví dnes, je tento obchodní dům – podobně jako Crystal, začleněn do kontextu zbytku starého města rozhodně méně rušivě. Nemyslím si, že by se obchodní domy Banco nebo Andy musely bránit jakékoliv rekonstrukci – pokud bude citlivá, zachová jejich hlavní architektonické hodnoty a nevytvoří z nich sklobetonové dominanty, které budou působit rušivě. Jsem navíc přesvědčen o tom, že by další rozšiřování prodejních ploch znamenalo další nárůst dopravy v centru města, tedy s tím spojeného hluku, smogu a prachu, a navíc by znamenalo další újmu pro drobné obchodníky a malé kamenné obchody. To by naopak bylo v rozporu s podporou drobného podnikání ve městě.
Děkujeme za Váš čas.