Po necelých dvou týdnech v České republice jsem se vydal 1. 1. 2017 zpět do Irska. Tento den jsem zvolil proto, že nepiju a je mi tak jedno, kdy budu cestovat.
Navíc byla velká šance, že bude prázdné letadlo, protože mnoho lidí schopných nebude. Moje předtucha se naplnila a letadlo byla více než poloprázdné, navíc letenka stála 988 Kč, což je krásná cena. Z letiště jsem se dostal ověřeným shuttle busem, vyzvedl si auto zaparkované na firemním parkovišti a mohl jet zvesela domů. Pokecal jsem se sousedkou, předal trochu cukroví, které jsem přivezl z ČR.
Pondělí jsem měl ještě volno, protože Irové posouvají státní svátky z víkendu na pondělí, aby o ně nepřišli. V klidu jsem si tak zašel nakoupit, uvařil si oběd a poflakoval se. Za sousedkou se zastavil český praktikant, který byl v Irsku minulý rok. Já se navečer zastavil s balíčkem cukroví i u souseda ragbisty.
Úterý proběhlo suprově, v Irsku jsou celý týden prázdniny pro školy, takže cesta do práce proběhla v pohodě. V práci jsem připravil krabici s cukrovím, většina se navzdory novoročním předsevzetím snědla, největší úspěch měly asi kokosky. Práce samotná utíkala příjemně rychle, protože bylo celý den co dělat.
Středa byla také rychlá. Na začátek nového roku se musely předělat všechny reporty, aby pasovaly na nová data, a celý den tak opět uběhl velmi rychle. Lidé šílí s povánočními výprodeji a já se naučil parkovat na jiné části parkoviště a nemám díky tomu problémy s vyjížděním, na které jsem vždycky nadával. Od sousedky jsem dostal večeři, takže jsem měl opět pořádné jídlo.
Ve čtvrtek jsme v práci měli měsíční týmový meeting na zhodnocení našich výkonů. Ředitel byl s výsledky spokojen. Také bylo oznámeno, že v průběhu ledna se bude v Bilbau konat oficiální dealerská konference, kde proběhne představení našeho nového vozu Škoda Kodiaq, tento výlet se mě ale pravděpodobně bohužel netýká. Zbytek dne se nic zajímavého nedělo, jen škola a flákání. Také jsem si koupil zpáteční letenku domů.
V pátek ráno nám přivezli zapůjčenou novou Škodu Kodiaq, aby se naše kancelář mohla vytahovat před ostatními značkami. Následovala tradiční společná snídaně v práci, tentokrát opět s klobásami. Práce prokládaná studiem pěkně utíkala a po páté jsem tak mohl vyrazit domů a po cestě si naposledy užít mírnější provoz. V sobotu jsem udělal menší nákup, koukal na biatlon a seriály, pracoval a studoval. Všichni sousedi jsou někde pryč, tak je to trochu nuda tady.
Neděle byla katastrofální den. Nefungoval internet, takže jsem byl poměrně omezen v tom, co se dalo dělat. Zašel jsem si nakoupit, v nákupáku jsem chvíli poseděl na wifině. Bohužel jsem propásl biatlon, což mě vzhledem k výsledkům trochu mrzí. Navečer se vrátila sousedka a zkusili jsme zavolat na informační linku o pomoc s routerem. Bylo nám řečeno, že máme vyšší rychlost internetu, než je router schopný zvládat, a ten se tak porouchal. Oprava bude v pondělí, ale spíše až v úterý večer, takže do té doby asi umřu na abstinenční příznaky. Zbytek dne byl převážně složen ze sledování filmů, které jsem měl naštěstí v zásobě na počítači.
Pondělí tradičně v práci uteklo příjemně rychle. Začal jsem pomalu chystat dokumenty na ukončení pobytu. Doma jsem zjistil, že internet stále nefunguje a musel jsem se tak zabavit jinak. Upekl jsem citrónové řezy s marmeládou, převlékl postele, vyluxoval, uklidil atd., protože ve čtvrtek mě čeká návštěva známých. Zbytek večera jsem se pak jen učil, protože bez internetu jsem jak bez rukou a nohou.
Úterý utíkalo opět celkem rychle díky dostatku práce. Citrónové řezy chutnaly. Po cestě domů z práce jsem se modlil, aby wifi doma konečně šla. Zafungovalo to a já tak mohl v klidu pracovat a dohánět seriálové manko. Také jsem zašel na návštěvu k sousedům, zjistit, co je nového, a také předat talíř s řezy. Dodělal jsem zbytek úklidu, uvařil jídlo na další den a mohl to v klidu zalomit u seriálů místo dvouvečerního koukání do stropu.
Středa začala poměrně pomalu, ale nakonec se to v práci rozběhlo. Doma jsem pak už nedělal nic moc užitečného. Nějak se nemůžu poslední dobou dokopat, a tak celý večer jen koukám na seriály. Navíc na mě leze nějaká nemoc, tak doufám, že to zvládnu ustát.
Čtvrtek vypadal podobně jako středa, pomalejší rozjezd, ale nakonec to uteklo celkem v pohodě, po práci jsme se sešli se známými a vyrazili domů. Zahráli parádní deskovku Kingsburg, kterou s sebou přivezli, a šlo se spát.
Známé jsem vyslal do centra Dublinu na procházku po památkách a vydal se do práce. Den byl opět ve znamení společného Brunche. Tentokrát opět v podobě klobásek a baget. Večer jsme plánovali sobotní výlet, opět zahráli deskovku a šlo se spát.
Dopoledne jsme se vydali na mnou již jednou ozkoušený výlet, směrem na jih přes Bray, Wicklow, kde jsme se podívali na nejstarší irské vězení, dále pak národní park Wicklow Mountains, Hollywood, kde jsme tentokrát objevili i známý nápis na svahu hory. Večer do třetice proběhla deskovka a vymyslel se nedělní výlet.
V neděli bylo příjemně teplé počasí. My jsme se vydali na další prověřený výlet směrem na hrad Trip, kopec Tara, kde pro připomenutí sídlili irští velkokrálové, a na New Grange. Po cestě zpět jsme se zastavili na nákupu a naučil jsem se nakupovat ve slevách v Marks & Spencer. Večer jsme pak konečně zašli na irské pivo. Spát se šlo v půl desáté, což je na mě extrémně brzy, ale i tak jsem v deset již spal.